Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Ani komunisté neretušovali kříže,“ opřel se Ovčáček do Lidlu. Zapomněl na desetiletí zvůle

„Ani komunisté neretušovali kříže,“ opřel se Ovčáček do Lidlu. Zapomněl na desetiletí zvůle

Krok obchodního řetězce Lidl, který ve svém katalogu k Řeckému týdnu použil ikonické snímky kostelů na ostrově Santorini, ze kterých ale odstranil křesťanské kříže, neušel mezi desítkami naštvaných zákazníků také mluvčímu prezidenta republiky Jiřímu Ovčáčkovi. Ten propagační materiál svévolně komentoval na twitterovém účtu, skrze který tlumočí i stanoviska hlavy státu. Uvedl mimo jiné, že „kříže z kostelů neretušovali ani komunisté“. Připomeňme někdejšímu redaktorovi Haló novin, že za komunistického režimu šly místo křížů k zemi rovnou celé kostely a další církevní stavby. A církevní hodnostáři čelili pronásledování, diskreditaci, věznění a mučení.

Nešťastný krok řetězce Lidl, který některé Čechy pobouřil natolik, že přísahají, že do prodejny už nevkročí, má původ za hranicemi. Společnost se hájí, že do katalogu použila motivy, které se objevily i v jiných zemích, a kříže vymazala v absurdní snaze nepobouřit. „Design obalu byl proto navržen mezinárodním týmem. Součástí naší obchodní politiky jako mezinárodní obchodní společnosti je zachování náboženské a politické neutrality,“ odpovídá firma na četné projevy nesouhlasu.

K těm se teď přidává hradní mluvčí, který se tématu chopil na svém twitteru. „Společnost Lidl se zachovala doslova hanebně. Ani komunisté neretušovali kříže z fotografií kostelů,“ hodnotí Jiří Ovčáček. Je přitom nesčetněkrát doloženo a obecně známo, že církev čelila za komunismu desetiletím systematické a cílené perzekuce a pronásledování, které měly fatální dopady na celou řadu konkrétních životů. A spolu s tím chátraly a mizely církevní stavby, pro které komunističtí papaláši měli minimální pochopení. Pro připomínku stačí letmý pohled na síť ZDE či ZDE.

Kromě řady odborných publikací popisuje historii ve starším detailním rozhovoru například teolog z Cyrilometodějské teologické fakulty UP v Olomouci Pavel Kopeček. „Se zabavením církevního majetku po únoru 1948 byly mnohé kostely a církevní objekty využívány státem ke světským účelům. Toto nešetrné zacházení a postupné chátrání vedlo k tomu, že mnohé kostely se dostaly do stavu, kdy z bezpečnostních důvodů byla nařízena jejich demolice,“ připomíná.

Zatímco některé stavby chátraly, jiné musely cíleně ustoupit průmyslovému rozvoji, což je třeba případ známého mosteckého Kostela Nanebevzetí Panny Marie, který před zkázou zachránila unikátní operace a přesun o stovky metrů. To byla veskrze výjimka, na kterou kostely především v odlehlejších obích neměly nárok.

Kopeček popisuje celou řadu příkladů, kdy se na církevní stavby cíleně zapomnělo a jejich likvidaci se šlo nenápadně naproti: „To je případ barokního kostela sv. Barbory ve Valkeřicích na Děčínsku. Rada ONV Děčín v roce 1970 rozhodla, že kostel už nadále nebude opravován, což bylo odpovědí na žádost faráře o opravu střechy. Kostel byl vyňat z památkové ochrany a následně odstřelen. Dalším příkladem je filiální kostel sv. Floriána v Brně-Černovicích. Tento novogotický kostel z roku 1899 byl za druhé světové války poškozen a po roce 1948 z něj komunisté chtěli udělat kravín. Místní věřící sebrali peníze na opravu, ale úřady nechaly kostel mezi lety 1952 a 1954 zbořit. A do třetice bych jmenoval Hustopeče u Brna, kde na náměstí stál gotický kostel sv. Václava z počátku 14. století. Koncem 2. světové války byl silně poškozen a pro chybějící finanční prostředky chátral. V únoru 1961 se staticky narušená věž zřítila a zdemolovala chrámové dvoulodí. I když nejcennější část stavby – pozdně gotický presbytář – zůstala neporušena, byl i přes protesty vydán demoliční výměr a v roce 1962 byl kostel zbořen.“

Zajímavý osud má rovněž nakléřovský Kostel svatého Josefa, který komunisté nechali vyhodit do povětří kvůli zamýšlené stavbě monumentálního pomníku Rudé armády. Ten už ale nikdo nepostavil.

Ve zkratce, zabavené kostely chátraly a šly k zemi nebo končily třeba jako skladiště, kasárna i garáže. Kříž na nich možná zůstal, ale jejich náboženský rozměr a genius loci byl zcela neuctivě pošlapán a zneuctěn.

Pokud snad ve vyjádření hradního mluvčího nešlo ani tolik o kostely samotné, jako o retušování fotografií, i s tím měla komunistická propaganda bohaté zkušenosti, díky kterým mizely nejenom symboly, ale i konkrétní lidé. Za vše mluví slavné vyobrazení Stalina u Moskevského kanálu, ze kterého vymizel obávaný politik Nikolaj Ježov zvaný Skrček, který byl později zbaven funkce a zastřelen. Po tomto pádu už nebyl na fotografiích po boku diktátora žádoucí.

Stalin a Ježov po jeho leviciStalin a Ježov po jeho leviciautor: Wiki Commons

Stalin, Ježov už chybíStalin, Ježov už chybíautor: Wiki Commons

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek