Aťka Janoušková: Z Národního divadla mě vyhodili kvůli tomu, že jsem Židovka

Reflex.cz

Jakub Horváth

Herečka, zpěvačka a dabérka Aťka Janoušková oslavila 16. března 88. narozeniny. Včelka Mája by bez jejího hlasu nebyla Včelkou Májou, večerníčky o Broučcích nebo Včelích medvídcích by bez přispění velké malé hvězdy českého dabingu jistě nebyly tak oblíbené. Málokdo ví, že jí rodiče odvlekli do koncentračních táborů, že ji jako Židovku vyhodili z Národního a že jí hormonální léčba nízkého růstu působila potíže – pokud jde o střevíce. O tom všem vypravuje v posledním vydání Reflexu.

Jako třináctiletá jste začala zkoušet svou první roli pro Národní divadlo, musela jste ho však z hodiny na hodinu opustit...

Těsně předtím, než jsem měla začít zkoušet roli Barborky v činoherní inscenaci Zuzana Vojířová, přišlo na ředitelství anonymní udání. Někdo se pohoršoval nad tím, že jako dcera Židovky hraju na naší první scéně. Následovala okamžitá výpověď. V létě 1943 pak přišli gestapáci pro moji maminku, já jsem tou dobou naštěstí byla na prázdninách u naší bývalé hospodyně v Přibyslavi. Když uviděli náš nádherný byt ve Vodičkově ulici, řekli si mezi sebou „beide“, berem oba dva, a zatkli i tatínka, ač k židovské minoritě nepatřil. Deportovali je do koncentračních táborů.

4880973:article:true:true:true

Poznamenala vás ta krajně negativní životní zkušenost?

I když jsem vnímala drama oněch časů, stále jsem věřila, že všechno dobře dopadne a že se rodiče z koncentráku vrátí. V březnu 1945 ale dostali tetička se strýčkem zprávu, že tatínek zemřel. Zatajili mi to, jenže já je slyšela, jak o tom v noci mluví. Neřekla jsem jim, že to vím. O mamince jsme dlouhou dobu nic nevěděli.V ten čas jsem začala nabývat přesvědčení, že jsem sirotek. Jednou odpoledne na konci května jsem cvičila u tetičky na piano. Ve vedlejším bytě, který byl prázdný, si Rusové udělali štáb. Když mě uslyšeli hrát, přišli do mého pokoje a poslouchali. Najednou se objevila tetička se slovy: „Pojď se podívat, kdo přišel!“ Šla jsem ke dveřím a tam stála máma – přežila pochod smrti z Ravensbrücku až do Prahy. Její sytě černé vlasy byly úplně bílé.

Do Evropy přišel jako uprchlík. Dnes díky němu svět vidí strastiplné cesty migrantů na vlastní oči

sinfin.digital