Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brána do podsvětí: Obří kráter na Sibiři roste alarmujícím tempem. Dopad může mít i na Česko

Brána do podsvětí: Obří kráter na Sibiři roste alarmujícím tempem. Dopad může mít i na Česko

Obří kráter, se vytvořil v oblasti sibiřského permafrostu a je největší svého druhu. Měří kilometr a sahá do hloubky 86 metrů. Obří rozměry se však pravděpodobně ještě změní. Kráter totiž roste neuvěřitelnou rychlostí. Už dnes přitom budí v obyvatelích ruské Sibiře strach a už po několik let je obehnán řadou mýtů. Lidé totiž věří, že je vstupní bránou do podsvětí. Kilometrová propast fascinuje i vědce. Sledují na něm klimatické změny a tvrdí, že jeho rozšiřování povede k úniku velkého množství skleníkových plynů do atmosféry.

Kráter Batagaika se začal tvořit v roce 1960. Způsobilo ho odlesňování, kvůli kterému začala být zmrzlá půda vystavována přímému slunci. Paprsky ohřívaly zem a permafrost se začal rozmrazovat. Podle studie zveřejněné v časopisu Quaternary Research by odhalené vrstvy permafrostu mohly lidstvu objasnit víc než 200 tisíc let starou klimatickou historii. Během této doby se pravidelně střídaly relativně teplá meziledová období a chladné doby ledové.

Vrstvy Batagaiky tak poskytují záznamy geologické minulosti, což je podle Juliana Murtona z britské University of Sussex „poměrně neobvyklé“. Věci věří, že po bližším ohledání získají více informací, které by jim mohly říct víc o změně klimatu v minulosti i v budoucnu.

„V konečném důsledku se snažíme zjistit, zda klimatické změny během poslední doby ledové byly na Sibiři charakterizovány velkou variabilitou, kdy se střídalo oteplování a ochlazování, jako tomu bylo v severoatlantické oblasti,“ vysvětluje Murton s tím, že rekonstrukcí změn v minulosti by mohli zároveň lépe předpovědět podobné změny v budoucnosti.

Kráter sleduje i Frank Günther z německého Institutu Alfreda Wegenera v Postupimi. On a jeho kolegové místo sledují pomocí družicových snímků poslední desetiletí. Monitorují při tom hlavně rychlost změny. Podle jejich průzkumu se kráter dostává hlouběji a hlouběji každým rokem. Během jednoho roku roste kráter průměrně o deset metrů za rok, v teplejších obdobích dokonce o 30 metrů.

Podle Günthera je růst nepřetržitý a nevykazuje známky velkého zrychlení nebo zpomalení. Dá se proto očekávat, že se bude kráter rozšiřovat i nadále. Rozhodně se ale není na co těšit. Podle vědců je v ledu vzniklém během poslední doby ledové uloženo velké množství organických látek, včetně uhlíku, který byl po tisíce let uložený pod zemí a nyní se může dostat do ovzduší.

„Globální odhady množství uhlíku v permafrostu jsou stejné jako jeho množství v atmosféře,“ tvrdí Günther. Hrozí proto, že se do ovzduší dostane velké množství skleníkových plynů, které globální oteplování ještě víc urychlí. 

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek