Byla smrt Jana Masaryka vražda nebo sebevražda? 8 důležitých fakt, která odhalují pravdu

Aneta Bednářová

Právě dnes uplyne přesně 69 let od Vítězného února. Komunistického převratu, který sliboval zajištění blaha všem soudruhům, ale mnohým naopak přinesl léta věznění a některým i smrt. Zvlášť jedno úmrtí, které následovalo jen několik dnů po únorovém puči, je stále nejasné. Ministra zahraničí Jana Masaryka našli 10. března 1948 ležet mrtvého na dlažbě před Černínským palácem. Trpěl politik silnými depresemi, které ho dohnaly k sebevraždě, nebo se komunisté báli jeho vlivu a odstranili ho?

Masaryk smrt zřejmě neplánoval. Chystal si projev a nenechal dopis na rozloučenou

Některé teorie předpokládají, že Jan Masaryk spáchal sebevraždu. Tomu ale odporují jeho poslední kroky. Člověk smířený se smrtí si uvědomuje svůj blížící se konec a většinou nic neplánuje, ani se nedomlouvá na dalších setkáních. Ministr ale prý v noci chystal svůj projev. Podle Claire Sterlingové, která napsala knihu Případ Masaryk, řekl navíc ministr svému komorníkovi  „Tak, Příhodo, zítra ráno v půl deváté! Děkuju a dobrou noc!“ V jeho bytě ani jinde se nenašel žádný dopis na rozloučenou.

Ministra trápily deprese, zemřel pár dnů po narozeninách svého otce

Smrt Jana Masaryka přišla jen několik dnů po vyhrocené situaci kolem takzvaného Vítězného února. Při komunistickém převratu tehdy odstoupili ze svých funkcí všichni demokratičtí ministři. Zůstal jen Masaryk, který odmítl podat demisi. Situace ve státě ho prý silně trápila a cítil se rozpolcený, protože začínal pomýšlet na emigraci. Svému otci dal ale na smrtelné posteli slib, že se bude držet Edvarda Beneše. A ten stále zůstával na Hradě. Podle svědků z Masarykova okolí ministrem silně také pohnula návštěva v Lánech, kam jel 7. března na hrob svého otce Tomáše Garrigua Masaryka, který by ten den oslavil 88. narozeniny. Jan Masaryk trpěl dlouhodobě melancholií a depresemi, léčil se s nimi i v nervovém sanatoriu.

Masaryk byl po puči nebezpečný. Komunisté ho nechtěli ani ve vládě, ani v exilu

Jan Masaryk byl jediným demokratickým ministrem, který po komunistickém převratu v roce 1948 nepodal demisi. Trochu tak zhatil plány komunistům, kteří chtěli obsadit všechny ministerské rezorty. Mohli se také začít bát jeho případné role v nově dosazené vládě, kde by sice zůstal izolovaný, ale stále by byl příliš vidět a slyšet. Masaryk si prý komplikovanost situace uvědomoval, proto podle některých prý začal uvažovat i o emigraci. Ani to by ale zřejmě nebylo komunistům vhod, protože by se mohl stát vlivnou postavou exilu. Spekuluje se, že Masaryka odstranili sami komunisté za přispění posil ze Sovětského svazu, konkrétně z NKVD.

sinfin.digital