Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Byla smrt Jana Masaryka vražda nebo sebevražda? 8 důležitých fakt, která odhalují pravdu

Byla smrt Jana Masaryka vražda nebo sebevražda? 8 důležitých fakt, která odhalují pravdu

Právě dnes uplyne přesně 69 let od Vítězného února. Komunistického převratu, který sliboval zajištění blaha všem soudruhům, ale mnohým naopak přinesl léta věznění a některým i smrt. Zvlášť jedno úmrtí, které následovalo jen několik dnů po únorovém puči, je stále nejasné. Ministra zahraničí Jana Masaryka našli 10. března 1948 ležet mrtvého na dlažbě před Černínským palácem. Trpěl politik silnými depresemi, které ho dohnaly k sebevraždě, nebo se komunisté báli jeho vlivu a odstranili ho?

Masaryk smrt zřejmě neplánoval. Chystal si projev a nenechal dopis na rozloučenou

Některé teorie předpokládají, že Jan Masaryk spáchal sebevraždu. Tomu ale odporují jeho poslední kroky. Člověk smířený se smrtí si uvědomuje svůj blížící se konec a většinou nic neplánuje, ani se nedomlouvá na dalších setkáních. Ministr ale prý v noci chystal svůj projev. Podle Claire Sterlingové, která napsala knihu Případ Masaryk, řekl navíc ministr svému komorníkovi  „Tak, Příhodo, zítra ráno v půl deváté! Děkuju a dobrou noc!“ V jeho bytě ani jinde se nenašel žádný dopis na rozloučenou.

Ministra trápily deprese, zemřel pár dnů po narozeninách svého otce

Smrt Jana Masaryka přišla jen několik dnů po vyhrocené situaci kolem takzvaného Vítězného února. Při komunistickém převratu tehdy odstoupili ze svých funkcí všichni demokratičtí ministři. Zůstal jen Masaryk, který odmítl podat demisi. Situace ve státě ho prý silně trápila a cítil se rozpolcený, protože začínal pomýšlet na emigraci. Svému otci dal ale na smrtelné posteli slib, že se bude držet Edvarda Beneše. A ten stále zůstával na Hradě. Podle svědků z Masarykova okolí ministrem silně také pohnula návštěva v Lánech, kam jel 7. března na hrob svého otce Tomáše Garrigua Masaryka, který by ten den oslavil 88. narozeniny. Jan Masaryk trpěl dlouhodobě melancholií a depresemi, léčil se s nimi i v nervovém sanatoriu.

Masaryk byl po puči nebezpečný. Komunisté ho nechtěli ani ve vládě, ani v exilu

Jan Masaryk byl jediným demokratickým ministrem, který po komunistickém převratu v roce 1948 nepodal demisi. Trochu tak zhatil plány komunistům, kteří chtěli obsadit všechny ministerské rezorty. Mohli se také začít bát jeho případné role v nově dosazené vládě, kde by sice zůstal izolovaný, ale stále by byl příliš vidět a slyšet. Masaryk si prý komplikovanost situace uvědomoval, proto podle některých prý začal uvažovat i o emigraci. Ani to by ale zřejmě nebylo komunistům vhod, protože by se mohl stát vlivnou postavou exilu. Spekuluje se, že Masaryka odstranili sami komunisté za přispění posil ze Sovětského svazu, konkrétně z NKVD.

V bytě byl po jeho smrti nepořádek, našly se podezřelé nedopalky

Svědci našli mrtvého Masaryka nad ránem 10. března 1948 na dlažbě pod okny Černínského paláce. Vyskočil či vypadl z okna koupelny. V ministrově bytě byl prý podivný nepořádek. V koupelně byly polštáře z ložnice, jeden dokonce ve vaně. V popelníku se našly nedopalky různých cigaret. Podle posledního vyšetřování, které se v obnovené podobě uskutečnilo v letech 2001 až 2003, nedopalky patřily třem různým lidem. Jedny z cigaret pocházely ze Sovětského svazu.

Omítka za nehty a pyžamo naruby

Ihned po nalezení ministrova těla se rozjelo vyšetřování. Komunisté přesto vehementně razili pouze verzi sebevraždy, kterou obhajovali Masarykovým labilním stavem. Až pozdější zkoumání ale přineslo důkazy, že pokud by šlo o sebevraždu, choval se Masaryk velice nezvykle. Za nehty se prý našla omítka, což by svědčilo o tom, že ministr se bránil a zachytával zdi. Navíc měl na sobě pyžamo, které měl oblečené naruby. V případě vrcholného rozrušení by se to dalo pominout, autoři některých konspirací si ale myslí, že Masaryk umřel už dříve, jeho vrazi ho pak oblékli narychlo do pyžama a zinscenovali sebevraždu. Na parapetu okna, ze kterého Masaryk vyskočil, se navíc našly stopy exkrementů, které mohou dokazovat extrémní strach, který přesvědčení sebevrahové většinou nezažívají.

Ministr vypadl zády napřed a ležel příliš daleko od zdi

Poloha Masarykova těla a jeho zranění vypovídají o tom, že spadnul na dlažbu zády napřed. To je velice neobvyklý postup sebevrahů, kteří se většinou z výšky vrhají čelem k prostoru. Tělo leželo 2,9 metru od zdi. To je podle forenzních odborníků příliš daleko, aby tam Masaryk pozadu skočil sám. Závěry ze zatím posledního vyšetřování potvrzují domněnku, že ho z okna někdo silou vystrčil.

Kytička sněženek u ucha měla skrýt neznámé zranění

Fotografie z Masarykova pohřbu zobrazují malou kytici sněženek, kterou měl politik v rakvi vedle ucha. Někteří konspirátoři tvrdí, že to bylo proto, aby skryla utajené zranění. Ti, kteří mohli o vyšetřování případu podat důležité svědectví, ale také zvláštním způsobem zemřeli nebo byli od případu včas odstaveni.

To byl i případ prvního vyšetřovatele Zdeňka Borkovce, kterého po několika hodinách z vyšetřování odvolali a případ předali nezvykle StB, která jej záhy uzavřela jako sebevraždu. Tělo zemřelého ohledával policejní lékař Jaromír Teplý. Toho ale také záhy nahradili a po několika měsících zemřel za nevyjasněných okolností. Podle vyšetřování spáchal prý sebevraždu. Někteří z aktérů případu pak zemřeli nebo byli popraveni při politických čistkách na začátku 50. let.

Ani trojí vyšetřování neodhalilo případného vraha

Podezřelou smrt se snažila objasnit celkem tři oficiální vyšetřování. První se uskutečnilo neprodleně po Masarykově smrti v roce 1948. Policie tehdy uvedla jako příčinu smrti sebevraždu. Podruhé se případ otevřel v roce 1968 a média tehdy věnovala znovuobnovenému šetření velkou pozornost. Než ale došlo k nějakým zásadním zjištěním, vnikla na území republiky okupační vojska a v roce 1969 zněl závěr vyšetřování "nešťastná náhoda". Ministr prý zřejmě vypadl z okna, když na parapetu kouřil cigaretu.

Další vyšetřování se uskutečnilo po sametové revoluci mezi roky 1993 až 1996. Odborníci tehdy začali upozorňovat na nezvyklou polohu Masaryková těla, která odporovala verzi sebevraždy i nehody. Objevila se také verze, že Masaryk ze strachu před nepřátel, kteří si pro něj přišli, vylezl z okna na římsu, neudržel se a spadnul.

Poslední pokus o nalezení pravdy se uskutečnil v roce 2001 až 2003. K vyšetřování se připojil forenzní biomechanik Jan Straus, který přesvědčivě vyvrátil verze o sebevraždě. Podle údajů o poloze těla a zraněních Masaryka odvodil, že tělo dopadlo na dlažbu za použití vnější síly, kterou vyvinul minimálně jeden člověk, který do politika strčil. Poslední vyšetřování uzavřeli policisté jako vraždu. Pachatel je ale stále neznámý. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek