Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chrastítko nebo žezlo? 5 případů, kdy na trůn usedly děti

Chrastítko nebo žezlo? 5 případů, kdy na trůn usedly děti

Být princeznou či královnou si přála snad každá malá dívka. Řídit zemi ale neznamená jen pohodlí a bohatství. O tom se přesvědčily i děti, které se ve velmi mladém věku dostaly do čela významných říší. Na mnohých předčasný nástup k moci zanechal děsivé následky, někteří mladí panovníci se později zbláznili nebo předčasně zemřeli. Pojďte si prohlédnout nejmladší vladaře historie, kteří se dostali na trůn třeba jen několik dnů po narození.

Ivan IV. Hrozný

Na ruský trůn nastoupil Ivan v roce 1533 po smrti svého otce, když mu byly tři roky. Vlády se za něj ujali regenti a později jeho matka. V zemi byla situace napjatá, o nadvládu se přetahovala i šlechtická vrstva bojarů.

Ivan byl údajně už během svého dětství svědkem krutých soubojů a intrik, což nezvratně poznamenalo jeho charakter a přineslo mu přídomek Hrozný. Zároveň byl prý paranoidní, protože měl strach z bojarů.

Brzo si ale krutým chováním u šlechty sjednal respekt a prohlásil se carem. Vytvořil prý navíc speciální policejní sbor, který trestal neloajální občany, kteří si dovolili mu odporovat. Známé jsou také jeho výbuchy hněvu. Při nich dokázal například napadnout svoji těhotnou snachu, která potratila. Zavraždil také vlastního syna, kterému prý rozbil hlavu žezlem. Po těchto incidentech se Ivanův duševní stav ještě zhoršil. Zemřel náhle zřejmě na infarkt v roce 1584.

Marie, královna Skotů

Marie Stuartovna se stala skotskou královnou v roce 1542 po smrti svého otce, když jí bylo pouhých šest dní. Záhy pak ale odjela do Francie, kde se měla později vdát za dauphina Františka. Svatba se konala, když bylo Marii 15 let, stala se pak francouzskou královnou. Její manžel František II. ale do tří let zemřel a Marie se rozhodla vrátit zpět do Skotska.

Zde se provdala za svého příbuzného Jindřicha Stuarta a měla s ním syna Jakuba. Za dva roky někdo jejího manžela zavraždil a Marie se vdávala potřetí. Tentokrát za hrabě Bothwella, který byl pravděpodobným vrahem jejího manžela, o čemž prý Marie věděla.

To už ale nevydržela protestantská šlechta a duchovní, kterým byla katolička Marie dlouhodobě trnem v oku. Uvěznili ji na hradě Lochleven a donutili ji odstoupit z trůnu ve prospěch syna Jakuba, který se tak stal panovníkem, když mu byl rok. Marie utekla a hledala pomoc v Anglii u své příbuzné, královny Alžběty I. Ta se ale bála, že Marie si bude nárokovat anglický trůn a uvěznila ji. Po pravděpodobně smyšleném pokusu o převrat pak Alžběta nechala Marii v roce 1587 popravit.

Sultán Murad IV.

Murad se stal tureckým sultánem v roce 1623, když mu bylo 11 let. Nahradil svého psychicky nemocného strýce Mustafu I., kterého sesadili. I přes mladý věk toho Murad stačil změnit hodně. Do rukou dostal rozvrácenou zkorumpovanou zemi, kterou ovládali elitní vojáci janičáři.

Přestože v prvních letech za něj vládla jeho matka, později se vlády ujal sám, usměrnil janičáře a zavedl kontroverzní zákazy. Lidé dle jeho rozkazu nesměli pít kávu, alkohol, ani kouřit tabák. Za porušení trestu hrozil trest smrti. Sám Murad byl dle některých svědectví prý ale náruživým pijanem.

Zároveň byl ale údajně zdatným bojovníkem, své muže aktivně doprovázel do bitev, což nebylo do té doby samozřejmé. Zemřel náhle, když mu bylo 27 let. Podle některých na záchvat dny, podle jiných na cirhózu jater.

Kristýna I. Švédská

V podstatě z nouze se stala královnou Kristýna Švédská. Její otec si dlouho přál mužského potomka, všichni ale zemřeli při porodu, nebo nedlouho po něm. Král se bál, že po jeho smrti nebude mít kdo nastoupit na trůn, a proto ustanovil, aby se nástupnictví mohlo dědit i po ženské linii. Po jeho smrti v roce 1632 se šestiletá Kristýna stala švédskou panovnicí.

Vyrůstala u svojí tety, protože matka se jí zřekla, a byla ve své době svéráznou ženou, která prý měla spíše mužské zájmy. Vynikala v lovu i vojenské strategii, ale její láskou bylo i umění.

V roce 1950 se konala oficiální korunovace. Kristýna se ale necítila v nové funkci dobře. Údajně i proto, že v protestantské zemi inklinovala ke katolicismu. V roce 1654 dobrovolně přenechala trůn svému bratranci Karlu Gustavovi a vydala se za uměním do Říma. Později také oficiálně konvertovala ke katolíkům a umřela v 62 letech.

Ugandský král Oyo

Na západě afrického státu Uganda se rozkládá několik království, která sice fakticky už nemají žádnou moc, přesto mají své vládce. A vůdcem království Toro se stal v roce 1995 tříletý královský syn Oyo. Pamětníci tvrdí, že při korunovaci seděl na miniaturním trůnu a házel kolem sebe hračkami.

24letý Oyo vládne zemi stále, dokonce prý spolupracuje s OSN a snaží se bojovat proti šíření viru HIV.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek