Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Furiantství i házení kamením. 5 nejdivočejších státních hranic na světě

Furiantství i házení kamením. 5 nejdivočejších státních hranic na světě

Nervozita a strach patřily mnoho let k pocitům, které Češi pravidelně zažívali při přechodu státních hranic. Cestující ovládala nejistota, protože nevěděli, jestli se jim vůbec podaří do jiného státu dostat, třímali cestovní pas a modlili se, aby na ně nevyšla náhodná prohlídka zavazadel. Přestože tyto doby jsou už jen nepříjemnou vzpomínkou, na světě se stále nachází několik neklidných hranic, kde tiché boje mezi národy zuří denně. Zde je pět z nich podle webu VICE.

Indie a Čína

Dělicí linie mezi dvěma nejlidnatějšími státy světa rozhodně není klidná. V současnosti je situace vyhrocená na hranici mezi oběma zeměmi a Bhutánem. Státníci jsou navzájem velice podezíraví a indické velení opakovaně upozorňuje na to, že Čína si dělá zálusk na území Donglangu, které ovšem patří indickému spojenci Bhútánu. Obsazením území by Indie přišla o strategickou pozici, proto se ve sporu angažuje. Konflikt začal eskalovat v červnu 2017, když se Čína pokusila prodloužit silnici na území Donglangu. Indičtí vojáci přispěchali Bhútánu na pomoc a mezi oběma armádami začala potyčka, která sestávala z facek a házení kamenů. Po několika hodinách se vojáci uklidnili, napětí však trvá.

Čína a Indie patří mezi nejlidnatější státy světa. Obě země navíc vlastní desítky jaderných hlavic, případný konflikt by tak mohl dopadnout katastroficky. Státníci obou zemí si už přes média začali vyměňovat výhružky a mluví otevřeně o možnosti ozbrojeného konfliktu.

Severní a Jižní Korea

Hranice protínající Korejský poloostrov patří mezi ty nejznámější a také nejstřeženější. Zatímco severokorejské stráže bráni nespokojeným obyvatelům KLDR opouštět zemi, obě armády přísným střežením linie chtějí zabránit také jakékoli možné špionáži. Desetiletí napjatá situace se vyhrotila začátkem letošního roku po tom, co napětí mezi Pchjongjangem a Washingtonem kvůli testování raket výrazně vzrostlo.

Poloostrov se rozdělil do dvou částí po Korejské válce v roce 1953. Od té doby je v místě cítit silné napětí, které má místy až bizarní důsledky. V demilitarizované zóně se nachází konferenční místnosti, které jsou používané zřídka, ale velice obezřetně. Jihokorejští vojáci se v nich prý drží stále za ruce, protože mají strach, aby je hraničáři z KLDR nepřetáhli na svoji část hranice. Spor také zasáhl do vztyčení vlajkového požáru. Ten Jihokorejci vztyčili v 80. letech do výše asi 98 metrů. Jejich kolegové z KLDR na výzvu odpověděli postavením stožáru, který měl 160 metrů.

Finsko a Rusko

Rusko a dříve Sovětský svaz je obávaným sousedem už mnoho desetiletí. Země v jeho blízkosti se tak musí mít dlouhodobě na pozoru, což dokládá i situace na hranicích s Finskem. Spory o rozdělení dnešního území vedou až do 14. století, když bylo ještě Finsko součástí Švédska. Hranice byla také součástí železné opony mezi východem a západem.

Napětí v oblasti opět stoupá. V reakci na obsazení Krymu posílili Finové zdejší vojenskou posádku o 20 procent. Ruská armáda poblíž hranic často pořádá vojenská pozemní i letecká cvičení. V roce 2015 finská armáda musela vypálit několik varovných výstřelů na ruskou ponorku, která se pohybovala v Helsinských vodách.

Izrael a pásmo Gazy

Další z neklidných hranic odděluje území Izraele a pásma Gazy. Kromě pozemních strážců a jednotky, která zajišťuje bezpečnost vzdušného prostoru, se nyní izraelské síly zaměří i na hlídání podzemních tunelů mezi oběma regiony.

Letos v květnu izraelský ministr obrany uzavřel tender na vybudování betonové bariéry na místě linie protínající sporné území. Chce tak zabránit hnutí Hamás, které je prakticky vládnoucí silou v Gaze, aby se na území Izraele mohlo dostávat pomocí tunelů.

Izrael blokuje na hranicích s Gazou nejen dodávky zbraní a výbušnin, ale také například dovoz stavebního materiálu. Proto domy v Gaze bývají v katastrofálním stavu, protože je není možné opravit. Jak obyvatelé Gazy sklouzávají k čím dál větší chudobě, je podle analytiků možné, že zde opět může vyvrcholit další konflikt.

Jihočínské moře

Napjatá situace nemusí být jen u pozemních hranic. Jihočínské moře omývá břehy několika států a všechny si proto jeho část nárokují. Největším agresorem posledních let je Čína, která si dělá nárok na čím dál větší část moře. Odstartovala také program, jehož cílem je vystavět na strategických cílech ve vodě umělé ostrůvky, které by mohly nést vojenské základny. O hranicích už musel rozhodovat i Haagský tribunál, který rozhodl, že část vodní plochy patří Filipínám a Číňané se museli stáhnout. V oblasti přitom nejde jen o kus moře. Pod dnem se totiž nacházejí také bohaté zásoby ropy a zemního plynu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek