Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

GALERIE: Měla vydržet i výbuch jaderné bomby. 25 fotografií z tajné podzemní základny, kterou potkala zkáza

GALERIE: Měla vydržet i výbuch jaderné bomby. 25 fotografií z tajné podzemní základny, kterou potkala zkáza

Jen opuštěné ruiny a zarůstající přistávací dráhy dnes na chorvatsko-bosenském pomezí připomínají jeden z nejutajovanějších objektů Jugoslávské národní armády (JNA). Letecká základna u vsi Željava, umístěná uvnitř horského masívu Plješevica a připravená pro 100 letounů MiG-21, byla přitom unikátem, jaký v Evropě téměř nemá obdoby. Ráno 16. května 1992 ale skoro 60 tun výbušnin vykonalo dílo zkázy a velkolepé podzemní letiště se stalo minulostí.

K explozím, které pocítili i obyvatelé 15 kilometrů vzdálené západobosenské metropole Bihać, dali rozkaz velitelé letectva JNA, které narychlo opouštělo neklidné chorvatské a bosenské území. Ještě o půl roku dříve přitom z Željavy startovaly migy k náletům na centrum Záhřebu i další cíle v Chorvatsku, které bojovalo o nezávislost.

Podzemní letiště Željava bylo jedním z nejpřísněji utajovaných objektů někdejší Jugoslávie. Letecká základna byla umístěná uvnitř horského masívu Plješevica vysokého přes 1600 metrů a první letouny MiG-21 tam přistály v květnu 1968.

Jen o čtvrt roku později se dostala do ostrého provozu. Důvodem byla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, která tehdejší velení jugoslávské armády velmi vyděsila. Letiště Željava se osvědčilo, přestože ještě nebylo ani po 12 letech výstavby zcela hotové.

Letouny skryté v tunelech dlouhých několik stovek metrů trápil všudypřítomný prach, kterého se podzemní základna zbavila až koncem 70. let. Teprve v té době byl totiž obří bunkr s chodbami dlouhými celkem 3,5 kilometru konečně hotov.

Uvnitř našlo v případě potřeby až na měsíc pohodlí 1000 vojáků, hlavním účelem podzemních tunelů v Željavě ale bylo ukrýt bojová letadla. Těch bylo běžně v podzemí zhruba 50, v případě potřeby se ale do tří chodeb dlouhých 350, 400 a 500 metrů mohlo vejít na 100 migů "jednadvacítek".

Na základně působila i letka průzkumných strojů, ty ale stály venku, do vchodů uzpůsobených pro MiG-21 se totiž nevešly. Podobně dopadly na přelomu 80. a 90. let i nejmodernější letouny JNA, stroje MiG-29.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek