Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Inspirace pro Trumpa a Kim Čong-una: 8 případů, kdy byl svět na pokraji jaderné zkázy

S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost. Jenomže jako by na toto nesmrtelné motto superhrdinů smrtelní politici občas pozapomněli – především v dobách, kdy vyhrocenými kroky vedou svět k úvahám o jaderné katastrofě. V minulosti to tak často museli být obyčejní lidé jako Stanislav Petrov a jejich zdravý selský rozum, kteří odvraceli stisk obávaného „tlačítka pro útok“. Zde je osm příběhů z konfliktů minulosti, kdy nechybělo mnoho k jaderné katastrofě. Donald Trump a Kim Čong-un by si mohli vzít velké ponaučení. 

5. listopad 1956

Ke konci Suezské krize Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD) získalo několik zdánlivě souvisejících zpráv, které naznačovaly velké vojenské přesuny Sovětského svazu, potenciálně přípravy na válku. Neidentifikované objekty kroužily nad Tureckem, sovětská letadla přelétala přes Sýrii, kde byl v témže okamžiku sestřelen britský letoun. Aby toho nebylo málo, sovětská flotila proplouvala skrze Dardanely.

Naštěstí si však Američané zachovali chladnou hlavu a nezačali panikařit. Po chvíli se totiž pro každou z těchto událostí nalezlo logické vysvětlení. Neidentifikované letouny byly migrující labutě, britské letadlo mělo technické problémy a v Dardanelách probíhalo předem plánované cvičení sovětské flotily. Na žádnou vojenskou reakci tak nedošlo.

5. říjen 1960

Ten den NORAD zachytil záhadnou záři nad Norskem, která dost dobře mohla znamenat počátek útoku sovětskými balistickými raketami na USA. Naštěstí se jednalo o běžný fyzikální jev. Záře byla způsobena odlesky silného záření měsíce. Ke včasnému vysvětlení a uklidnění situace přispěl i fakt, že tehdejší sovětský lídr Nikita Chruščov byl tou dobou ve Washingtonu a útok tak nedával smysl. 

24. leden 1961

Střelba do vlastních řad. Během rutinního cvičného letu nad Severní Karolínou omylem vypadly bombardéru B-52 dvě atomové bomby. Městečko Goldsboro mohlo být během chvíle jen smutným pomníčkem nekompetence amerického letectva. Vše ale zachránila šťastná náhoda – bomby, které byly 260krát silnější než ty, svržené na Hirošimu zablokovaly před odpálením závadné pojistky. Jedna ze svržených bomb byla zneškodněna ještě ve vzduchu, druhá po dopadu napáchala jen minimální škody.

Kolik jaderných bomb mají velmoci?Kolik jaderných bomb mají velmoci?autor: Info.cz

25. říjen 1962

Během napjatého období kubánské raketové krize se na minnesotské letecké základně rozezněl alarm signalizující narušení plotu, který současně všechny okolní vojenské základny upozornil na hrozící nebezpečí. Jenže na základně ve Wisconsinu došlo kvůli špatnému vedení kabelů k rozeznění jiného alarmu – takového, který značí začátek III. světové války. Letadla připravená přinést Sovětskému svazu jadernou zkázu byla již nachystána na odletové dráze, když jim v posledních chvíli dali vědět, že se jedná pouze o falešný alarm. Původní poplach se rozezněl kvůli medvědovi, který se snažil překonat plot základny.

27. říjen 1962

Další nedorozumění, opět během kubánské krize. Tehdy se americkým lodím podařilo u břehů USA zachytit neznámou ponorku, kterou začaly okamžitě pronásledovat a bombardovat hlubinnými minami. Ponorka však byla ruské plavidlo B-59, které bylo vybaveno jadernými torpédy a její kapitán Savickij právě ztratil nervy. Byl totiž bez spojení s Moskvou a obával se, že začala válka. Rozhodnul proto o vypuštění jaderného torpéda. To by nejspíš vyvolalo fatální reakci USA, totální válka by byla na spadnutí. Naštěstí však o použití jaderných zbraní museli jednomyslně rozhodnout celkem tři lidé. Kromě kapitána byl pro vypuštění torpéda i zástupce komunistické strany Ivan Maselnikov. Naštěstí však první důstojník Vasilij Archipov byl proti a přesvědčil kapitána, aby ponorka vystoupila na hladinu a následně přehodnotila situaci. To se nakonec stalo, kapitán se uklidnil a v doprovodu amerických torpédoborců pak ponorka odplula zpět do Sovětského svazu.

9. listopad 1979

Další poplach, který se mohl zvrtnout do nevídané katastrofy. Americké bombardéry s jadernými zbraněmi a mezikontinentální střely s jadernými hlavicemi byly připraveny k odpalu poté, co počítače NORADu vyhodnotily, že ze strany Sovětského svazu začíná na USA obří atomový útok. Pohotovost byla odvolána až poté, co satelitní data takový scénář vyloučila. Nakonec se ukázalo, že za chybu mohl jeden z techniků, který do provozního počítače NORADu nahrál simulovaný scénář útoku sloužící pro účely výcviku kadetů.

26. září 1983

Stanislav Petrov – muž, který zabránil jaderné válce. Tento poddůstojník byl pověřený dohledem nad systémem včasného varování Serpuchov-15. To mělo odhalit případný útok na území Sovětského svazu. A právě to se jednoho podzimního rána roku 1983 během jeho služby stalo. Obrazovka před ním ukazovala pět odpalů balistických raket mířících na Sovětský svaz. To ale Petrovovi nedávalo smysl. Američané by takovým útokem valné škody nenapáchali, naopak by se vystavili plnému odvetnému útoku Sovětského svazu. Správně tak vyhodnotil alarm jako falešný.

Petrov věděl, že podle protokolu by měl přímou linkou o vývoji situace informovat své nadřízené. Nezmohl se však k tomu. Věděl, že ti by měli jedinou možnost – nařídit odvetnou salvu balistických jaderných střel. „Vše, co jsem měl udělat, bylo natáhnout se po telefonu. Nemohl jsem se však pohnout. Připadal jsem si, jako bych sedět na horké pánvi,“ popsal později své pocity. „Dvacet tři minut poté jsem si uvědomil, že se nic nestalo. Pokud by to byl skutečně jaderný útok, jistě bych to do té doby již věděl,“ oddechnul si.

25. ledna 1995

A opět Norsko. Studené války byl sice konec, ale obě velmoci byly stále ostražité. A ruské monitorovací systémy zachytily, jak americké balistické rakety startují od pobřeží Norska. Pohotovostní systémy byly rázem nastaveny na nejvyšší pohotovost, tehdejší prezident Boris Jelcin se připravoval na odvetný úder. Když však přišla data ze satelitů, ukázalo se, že odpálena byla jen jedna raketa. A jak se vyjasnilo o něco později, ta byla norské vědecká raketa, která měla za cíl studovat polární záři.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek