Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Internet v Česku slaví 25 let. První e-mail by stál tisíc korun

Internet v Česku slaví 25 let. První e-mail by stál tisíc korun

Bylo 13. února 1992. Do rozpadu federace zbývalo ještě víc než deset měsíců. Na pražském ČVUT ale vrchol roku přišel už takhle brzy. Právě v ten den se Československo jako 39. země světa připojilo k internetu. Stalo se tak na akci, kterou uspořádal tým odborníků z Fakulty elektrotechnické.

Historie internetu ve světě je v měřítku informačních technologií relativně dlouhá. Její počátky sahají až do 50. let 20. století, kdy ho začala vyvíjet americká agentura ARPA.

Ta vznikla v reakci na sovětský úspěch s vysláním družice Sputnik do vesmíru. Američané si uvědomili náskok rivala a začali vymýšlet strategii. Nechtěli v technologiích zůstávat pozadu. A jedním z úkolů agentury bylo i vzájemné propojování počítačů.

Internet, jak ho chápeme dnes, se však vyvinul až mnohem později. Na přelomu 80. a 90. let vymyslel anglický fyzik Tim Berners-Lee web. Ač se to nyní často plete, není to ta samá věc. Web dal internetu obsah, který mohli využít i běžní uživatelé. Postupem času začaly přibývat webové stránky, které k připojení k internetu přivábily větší množství lidí.

E-mail za tisícovku

Internet byl zkraje 90. let ale pouze akademickou sítí. Veřejnost využívala k propojování počítačů tzv. FidoNET. Jednoduchá, nekomerční a datově nenáročná varianta, skrze kterou bylo možné komunikovat a posílat soubory, vytrvala dodnes. Málokdo o její existenci ale tuší. Internet ji postupem času převálcoval.

Vedle FidoNETU běžela na vysokých školách také síť EARN (European Academic and Research Network). Její československá odnož nesla libozvučný název FERNET, později FESNET a po rozpadu federace CESNET.

Jeho středisko bylo v pražských Dejvicích na ČVUT. A právě tam také proběhlo první připojení k dnes zdaleka nejpopulárnější síti. Jeho rychlost (9,6 kilobitu za sekundu) by nyní přiváděla většinu uživatelů k šílenství.

Když se však 13. února 1992 shromáždili zvědavci v posluchárně Fakulty elektrotechnické, málokdo tušil, jak velkému okamžiku právě přihlíží. Podle mediálního archivu Newton, jenž ale ohledně prvních porevolučních let není stoprocentně spolehlivý, vyšel první článek se slovem „internet“ až 15. března následujícího roku v Rudém právu.

„Když jsme vše propočítali na české reálie, vyšlo nám, že poslání jednoho e-mailu by nás vyšlo zhruba na tisíc korun. Takže naše první úvahy o využití internetu se nesly spíše v duchu podpory vědecké a výzkumné spolupráce,“ popisuje v tiskové zprávě sdružení CESNET hlavní iniciátor akce Jan Gruntorád.

Sdílím tvé nadšení, psal Clinton do Švédska

Československo se i jeho přičiněním stalo 39. zemí, která se k internetu připojila. „Pozvali jsme odborníky ze zahraničí, kteří nám s připojením pomáhali: dva zástupce Univerzity Jana Keplera v Linci, Wilfrieda Machteru a Günthera Schmittenera, anebo Roba Blokzijla, předsedu RIPE – otevřeného fóra podporujícího technický rozvoj internetu,“ dodává Gruntorád.

I nadále ale americká grantová agentura National Science Foundation používání sítě podmiňovala akademickými záměry. Komerční využití nebylo možné.

To se v průběhu 90. let změnilo. S příchodem webového prohlížeče nastal kýžený zlom, kdy o síť projevili zájem i lidé mimo technologický obor. V roce 1994 ji začal pro posílání e-mailů využívat i tehdejší americký prezident Bill Clinton, jehož první zprávou byla odpověď švédskému premiéru Carlu Bildtovi, který mu gratuloval ke zrušení embarga vůči Vietnamu.

"Milý Carle, sdílím Tvé nadšení pro nové komunikační technologie," napsal tehdy do Švédska Clinton.

Nelítostné diskuse

Na sklonku dalšího roku pomalu začalo internetem žít i Česko. V prosinci 1995 zahájila v Praze provoz první internetová kavárna Cybeteria. A v médiích se o internetu začalo konečně psát naplno.

Mimochodem, průlet mediálním archivem na toto téma nabízí velké perly. Někdejší vizionářské rozhovory dostávají v kontextu dnešní doby zcela nový rozměr. Za všechny například ten s Janem Mühlfeitem, který vyšel pár dní před otevřením Cybeterie v deníku Právo. Tehdejší ředitel marketingu českého Microsoftu v něm pronesl téměř prorocká slova.

„Brzy se dočkáme toho, že volební kampaně se povedou prostřednictvím počítačových sítí, že na Internetu budou k dispozici programy politických stran, že se tam o nich povedou nelítostné diskuse,“ pravil.

Tehdy ještě zřejmě netušil, jaký rozměr dají výrazu „nelítostné diskuse“ dnešní sociální sítě. Těm připravila půdu stále se rozšiřující dostupnost připojení. Ta se ale výrazně zvýšila až v novém tisíciletí. I po zpřístupnění veřejnosti byl internet v 90. letech totiž stále doménou nadšenců.

Při pohledu na tehdejší ceny není divu. Vždyť v Česku stálo v roce 1995 připojení od společnosti COnet tisíc korun měsíčně. K tomu ale uživatelé museli připočíst poplatky za každou minutu spojení. Průměrná měsíční mzda přitom tehdy činila 8 307 korun. Výrazně výhodnější byla společnost CESNET, která nabízela za vyšší paušální platbu osvobození od dalších nákladů. Využít ji však mohly jen právnické osoby.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek