Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jazykem izolovaného kmene Tauširo mluvilo tisíce lidí. Dnes už žije jen poslední z nich

Jazykem izolovaného kmene Tauširo mluvilo tisíce lidí. Dnes už žije jen poslední z nich

Kmen Tauširo se bránil okolnímu světu všemi možnými prostředky. Do konce 20. století toto společenství, které si podmanilo část peruánské Amazonie, spatřilo jen pár cizinců. Většinou se jednalo o lovce, křesťanské misionáře anebo otrokáře. Přese všechnu snahu ale zůstal na světě jen jeden muž, který o sobě může říct, že z tohoto kmene pochází, Amadeo García García je zároveň jediný na světě, kdo ovládá jeho jazyk. 

Jedním ze zásadních období Garcíova života i celého kmene byla 70. léta. Tehdy o jeho území projevila zájem jedna z ropných společností a obrátila se na skupinu křesťanských misionářů, kteří už dříve projevili zájem o to, aby byla bible přeložená do všech jazyků.

Jeden z těchto mužů přišel do osady v době, kdy několik členů kmene bylo na pokraji smrti. Když je díky antibiotikům zachránil, nabídli mu na oplátku spolupráci. A García se stal tím, kdo za kmen putoval do města, aby nabídl výzkumníkům své jazykové znalosti.

Nakonec ale zůstal sám, přišel nejen o poslední členy svého kmene, ale také o celou svojí rodinu. Má sice pět dětí, ale ani s jedním není v blízkém kontaktu. Svojí ženu si vzal v době, kdy jí nebylo ani zdaleka 15 let. Jednoho dne opustila jeho i všechny své děti.

Poté, co García na výchovu potomků zůstal sám a když jednu z jeho dcer málem unesli, rozhodl se, že děti svěří do péče místního sirotčince. Tam ale nepochodil.

Dětí se nakonec ujala lingvistka Aliceaová, která s Amadeem dlouhodobě spolupracovala a stala v podstatě rodinnou přítelkyní. Když ale onemocněla její matka, musela se rozhodnout, zda opustit děti, které by sice po boku svého otce mohly aspoň po další generaci udržet jazyk Tauširo, ale zároveň by mohly vyrůstat v naprosto nevyhovujících podmínkách. Nebo děti odvést z jejich rodného kraje do vyspělého Portorika. Zvítězila druhá možnost.

Její rozhodnutí kritizují především lingvisté. „Když takový jazyk zmizí, ztratíte klíčová data, která jsou významná především ve studiu univerzálních vlastností všech jazyků,“ podotkl Zachary O'Hagan z Kalifornské univerzity.

Amedeo nyní žije sám a podle New York Times svůj čas plní pitím alkoholu a recitací z bible, která se stala díky němu a misionářům jediným literárním dílem v jazyce Tauširo.

Kmen patřil k posledním lovcům na světě, neustále putoval mezi močály v amazonské pánvi na lodích zvaných tenete a se zbraněmi, kterým říkali pacuna. Jednou ze zajímavostí jejich jazyka je fakt, že neobsahuje téměř žádné číslovky, využívá jen slova jedna, dvě, tři a mnoho.

Oblast kolem Amazonky byla kdysi protkaná neuvěřitelným množstvím jazyků, každý záhyb řeky mohl přinést další dialekt, který se mohl jevit nesrozumitelný i těm nejbližším sousedům, kteří žiji jen pár kilometrů daleko. Jen v minulém století ale zmizelo na 37 takových jazyků, a to jen v Peru. Může za to neustálá urbanizace, migrace a nadměrné čerpání přírodních zdrojů.

„Osud jazyků, které se nacházejí v podobné situaci jako ten kmene Tauširo, se zdá byl završen, jsou totiž ve fázi, kdy je nesmírně těžké je obnovit,“ řekl New York Times lingvista Augustin Panizo, který se snaží jazyk Tauširo zdokumentovat. „Amadeo García by chtěl jazyk obnovit. Sní o tom, touží po tom a zároveň trpí, protože ví, že právě on je tím posledním mluvčím.“

Naděje alespoň na formální zachování jazyka ale stále existuje. Peruánské ministerstvo kultury se totiž rozhodlo, že bude pokračovat v práci, kterou před lety zahájila paní Aliceaová. Lingvisté spolu s Amadeem vytvořili databázi 1500 slov, téměř 30 příběhů a dokonce tři písní. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek