Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Jedli jsme šunty," říkají odborníci o potravinách před rokem 1989

„Jedli jsme šunty," říkají odborníci o potravinách před rokem 1989

Potraviny za minulého režimu kvalitnější nebyly, shodují se odborníci, které redakce INFO.CZ oslovila. Důvodů je hned několik. Nebylo dostatečné množství surovin, a tak existovaly tisíce výjimek z přísných norem. Horší než dnes bylo také životní prostředí. Jednotlivé výrobky, na které s nostalgií dnes část Čechů vzpomíná, možná chutnější byly, v obecné rovině ale tvrzení „potraviny byly lepší za komunistů“ neplatí.

Kvalitní i nekvalitní potraviny se prodávaly jak před rokem 1989, tak i dnes. Dříve byl problém v nedostatku surovin, technologiích, hygieně či znečištění ovzduší, v současnosti se hledá cena, kterou je ochotný člověk za daný výrobek zaplatit. Pokud je daný produkt pro zákazníky příliš drahý, výrobce nahradí nějakou dražší složku, třeba maso, něčím levnějším, aby se mu zboží vyplatilo prodávat.

Jenže zatímco v současnosti je široký sortiment výrobků, před revolucí lidé moc na výběr neměli. „Ty potraviny za komunismu byly horší, protože byly vyráběny z horších surovin, prostředí bylo víc znečištěné chemikáliemi – PCB, DDT,“ říká uznávaný odborník v mlékárenství a člen správní rady mlékáren Savencia Oldřich Obermaier.

„Pokud si někdo nedokáže vybrat z nabídky, tak je to jen jeho chyba,“ dodává Obermaier. Tento problém vysvětluje agrární analytik Petr Havel. „Lidé si zvykli na nízké ceny potravin,“ říká. Za komunistů byly totiž potraviny, jak Havel upozorňuje, dotované státem. V obchodech se prodávaly za nižší ceny, než se vyráběly, a zbytek se stejně dotoval z peněz daňových poplatníků.

V současné době tak hledají někteří výrobci způsob, jak prodat potraviny i těm, kteří hledají především levné jídlo. „Vždycky jde o to, aby ten výrobce dokázal skloubit dostatečnou kvalitu s rozumnou cenou,“ vysvětluje. Pokud ale potravinář není schopen nějaký výrobek prodat za cenu, na které by vydělal i on, použije levnější suroviny. To znamená, že někdy ubere masa, v případě různých ovocných výrobků pak třeba místo jahod použije jablka.

Odborníci se shodují, že v minulosti byly normy sice přísné, umožňovaly ale tisíce výjimek. Velmi často se předpisy nedodržovaly a někdy ani nemohly dodržovat kvůli nedostatku surovin. „Ty normy v té primární podobě sice něco deklarovaly, ale zároveň umožňovaly výjimky nahradit určité suroviny nějakou jinou surovinou a to se poměrně často využívalo,“ vysvětluje Havel.

Jako konkrétní příklad uvádí Obermaier sýry, pro které existovala takzvaná tabulka záměn. Když nebyl k dispozici určitý sýr, jenž by se měl k výrobě použít, mohl se zaměnit s nějakým podobným, v krajním případě posloužil i tvaroh. „Tak třeba mnozí dnes říkají, že do tavených sýrů Apetito se dával ementál. Jenže pravda je taková, že ementál to byl jen jménem. Ve skutečnosti to byl sýr, který se jako ementál prodávat nemohl, protože byl příliš nekvalitní," vysvětluje Obermaier.

Velkým problémem byly totiž technologie a hygiena, do kterých se neinvestovalo. Továrna ve městě Žamberk, která se specializovala na výrobu ementálu, vyrobila 80 procent „zmetků" – byly sice zdravotně nezávadné, ale nebyl to kvalitní sýr. „Klobouk dolů, že jsme tehdy dokázali vyrábět alespoň to, co jsme dokázali. Tehdy jsme to vyráběli za podmínek, které bychom dnes považovali za neúnosné a vyráběli jsme to ze surovin, které byly ve velkém procentu mnohem méně kvalitní,“ vzpomíná Obermaier.

Na potravinách se podle něj odráželo i už zmíněné špatné životní prostředí. „I to nejlevnější, co je na trhu dnes, je zdravotně nezávadné a odpovídá nějakým zdravotním požadavkům,“ upozorňuje Obermaier. V minulosti to podle něj státní potravinářství nedokázalo zcela zajistit.

„Jedli jsme šunty částečně teď i tehdy,“ s nadsázkou říká Havel. „Ale samozřejmě není pravda, že byly potraviny dříve kvalitnější,“ domnívá se. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek