Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jurský park převedený do skutečnosti. Vědci chtějí oživit vymřelé druhy zvířat

Jurský park převedený do skutečnosti. Vědci chtějí oživit vymřelé druhy zvířat

Každoročně vymírají tisíce živočišných druhů. Nahrazují je sice jiné, někteří vědci se nicméně rozhodli, že po takových pátrat nebudou. V plánu mají přivést opět k životu ty, které již vymřely.

Spielbergův slavný film Jurský park o oživlých dinosaurech byl v době svého vzniku čirou fikcí. Zanedlouho by se ale podobný formát mohlo podařit zrealizovat. Vědci se chystají oživit vymřelé živočišné druhy; veleještěry ale raději nechají spát.

Některé z druhů, které by opět měly chodit po modré planetě, i tak budí respekt. Nezůstane jen u holuba stěhovavého, kozoroha pyrenejského nebo divokého předchůdce domácího skotu – pratura. Toho se mimochodem pokoušeli vědci vyšlechtit už z kraje dvacátého století, výsledný Heckův skot má ale několikery odlišnosti od vyhubeného předchůdce.

Dalšími ze zvířat, která dostanou na zemi svou druhou šanci, by měli být mamut srstnatý a tygr kaspický. Zatímco tygr si na zemi pobyl až do 60. let minulého století, mamuta bude čekat comeback po tisících let. Stane se tak díky DNA, kterou se podařilo vypěstovat v buňkách nejbližšího žijícího příbuzného mamutů, slona indického.

V případě tygra kaspického se vědci rozhodli pro postup, který na první pohled působí velmi jednoduše. Do oblasti od Turecka a Íránu až po Čínu chtějí vysadit tygra sibiřského. Jeho genetická informace je jen nepatrně odlišná od té z vymřelého "druha". Odborníci doufají, že se DNA zvířete v nových podmínkách změní, a dojde tak ke vzkříšení tygra kaspického.

Kozorožec pyrenejský sešel z tohoto světa v roce 2000, když poslední samici Celii zabil padající strom. Díky vzorkům tkáně se podařilo o tři roky později přivést na svět mládě, které ale žilo jen sedm minut, než zamřelo kvůli vrozené vývojové vadě plic. Před třemi lety konečně vědci zjistili, proč k tomu došlo, a chystají druhé kolo klonování.

Patnáct set vycpaných holubů stěhovavých, kteří se nacházejí v muzeích, poslouží pro zisk tkání. Z nich se vědci pokusí naklonovat ptáka, který byl svého času nejhojnějším druhem opeřence, z kraje dvacátého století jej ale čekal neslavný konec.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek