Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Leváků je v populaci 10 procent, ale mezi epileptiky či lidmi s Downovým syndromem polovina. Vědci pátrají proč

Leváků je v populaci 10 procent, ale mezi epileptiky či lidmi s Downovým syndromem polovina. Vědci pátrají proč

Leváků je na světě málo, v populaci je jich zhruba 10 procent. Vědci polemizují nad tím, jestli má leváctví vliv i na jiné věci než to, že leváci raději drží pastelky v levé ruce. 

Leváctví způsobuje mozek a naše tělo má také vždy jednu stranu dominantnější než druhou, píše BBC. Jak zjistit, která to je? Držte před sebou nataženou ruku a dívejte se na zdvižený palec. Nejdříve se na něj dívejte oběma očima, pak se podívejte jedním a druhým okem zvlášť. Silnější je to oko, kterým vidíte obraz před sebou spíše tak jako očima oběma. 

Podobné je to s ušima. To, které používáme při telefonování, je dominantní. Zajímavé je, že 40 procent lidí je „levouchých“ a 30 procent lidí „levookých“. Proto mnoho lidí raději zmatečně drží ramenem telefon u pravého ucha a píše si poznámky pravou ruku, než aby si telefon drželi logicky u ucha levého.

20 procent lidí je „levonohých“. Co se však rukou týče, leváků je pouze deset procent.

V minulosti bylo leváctví považováno dokonce za špatné či nebezpečné a negativní konotace přetrvávají v jazyce dokonce dodnes. O nešikovném člověku říkáme, že má obě ruce levé. Naopak pravý neznamená jen směr, ale i skutečnost či pravdivost.

Když se začneme zabývat tím, proč jsou někteří lidé leváci a někteří praváci, můžeme začít u šimpanzů. Ti u některých činností používají levou a u jiných pravou ruku, jinými slovy daný šimpanz třeba ovoce sbírá vždy levou paží, zatímco kamenem rozlouskává ořechy pravou paží.  Z evolučního hlediska je logické specializovat si ruce na některé činnosti.

Když vědci zkoumali šimpanze, zjistili, že zhruba polovinu činností vykonávají levou končetinou a polovinu pravou. Nabízí se tedy otázka, co způsobilo, že mezi lidmi je levák pouze jeden z deseti. Zajímavé poznatky přineslo zkoumání neandrtálců, kteří jedli maso tak, že se do něj zakousli, a pak ho přímo u úst nožem uřízli. Protože byli sice chytří, ale nemotorní, často si poškrábali zuby. Tak se dá zjistit, jakou ruku používali častěji. Ukázalo se, že v populaci neandrtálců bylo také jen zhruba 10 procent leváků.

Víme, že leváctví a praváctví je genetická predispozice, zatím ale genetici nevědí, které geny jsou za to odpovědné.

Kromě toho, že leváci mají problémy s nůžkami, zipy a plnicími pery, jejich životy ovlivňuje leváctví i v jiných věcech. „Mozky leváků jsou uspořádány mnohem rozmanitěji než mozky praváků,“ vysvětluje psycholog Chris McManus, autor knihy Pravá ruka, levá ruka.

„Mám takové tušení, že leváci jsou talentovanějšími, ale trpí také deficity. Pokud je člověk levák, jeho mozek je jinak organizovaný, takže může mít dovednosti, které jiný nemá,“ říká. Ne každý s ním ale souhlasí.

„Jsem levačka a vždycky jsem přemýšlela, proč se od ostatních odlišuji,“ uvažuje Dorothy Bishopová z Oxfordské univerzity. „V průběhu let jsme slyšeli o tom, že leváci jsou častěji dyslektici nebo autisti, nebo že jsou častěji architekti nebo muzikanti,“ vypráví.

Když se ale doktorka podívala na data, nijak zvlášť ji nepřesvědčila. Mnoho studií se totiž potýká se selektivní zaujatostí. Znamená to, že se vědec ptá, zda má v nějaké zvolené věci význam praváctví, či leváctví. Když třeba objeví, že jsou leváci kreativnější, zveřejní o tom studii, a když spojitost neobjeví, článek nepublikuje. Je ale pravda, že u lidí trpících vzácnými nemocemi, jako je Downův syndrom či epilepsie, se vyskytuje zhruba 50 procent leváků. Leváctví může být symptomatické spíše než kauzální.

„Nejde o to, že leváctví způsobilo daný problém,“ vysvětluje Bishopová. „Může to být symptomem nějaké nemoci. Většinou to ale nemá žádný význam pro intelektuální a kognitivní vývoj,“ míní Bishopová.   

Neurovědci o leváctví zatím příliš nevědí. Problémem třeba je, že výzkumy aspektů chování přes magnetickou rezonanci se dělají často výhradně u praváků, aby měly vědci co nejméně proměnných a účastníci se co nejméně odlišovali. Důvody leváctví tak budou ještě nějakou dobu tajemstvím.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek