Co by se stalo, kdybychom byli vystaveni smrtelným bakteriím, se kterými se člověk nesetkal tisíce let? Už brzy bychom to mohli zjistit. Kvůli globálnímu oteplování taje věčně zmrzlá půda, z níž mohou unikat pro nebezpečné látky.
V srpnu 2016 zemřel dvanáctiletý chlapec a nejméně 20 lidí se nakazilo antraxem. Neštěstí se odehrálo v sibiřské tundře. Podle všeho za výskyt smrtící bakterie může infikovaný sob, který zemřel před více než 75 lety a jeho tělo zůstalo uvězněné v ledu zvaném permafrost. Tam zůstal až do roku 2016, kdy přišlo nezvykle teplé léto a permafrost roztál. Z těla soba se uvolnila do půdy a vody bakterie, která ji zamořila. Infikovalo se na 2 tisíce sobů a několik lidí.
Takových případů může přibývat. Zmrzlý permafrost je místem, kde mohou přežívat mikroorganismy miliony let. Vědci například našli na Sibiři v pohřbených masových hrobech netknuté viry španělské chřipky z roku 1918. Je pravděpodobné, že jsou tam pohřbeny i původci pravých neštovic a dýmějového moru.
V devadesátých letech 19. století ztratilo malé město na Sibiři 40 procent populace. Těla byla pohřbena na březích řeky Kolyma. O 120 let později tání permafrostu urychlilo erozi břehů. Vědci začali testovat vzorky těl a našli DNA viru.
