Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

MASARYK: Příběh filmu, který nikdo neviděl

MASARYK: Příběh filmu, který nikdo neviděl

Minulou sobotu posbíral 12 sošek Českých lvů ze 14 nominací a stal se nejúspěšnějším filmem v 24leté historii ceny. Distribuční premiéru má ale MASARYK tento čtvrtek 9. března, v předvečer výročí smrti Jana Masaryka. Při sériovém předávání Českých lvů Masarykovi se tak pozapomnělo na jednu drobnost: na diváka. Co kauza VRTĚTI MASARYKEM vypovídá o stavu české kinematografie?

Mohlo by se zdát, že ten film neexistuje. Že si ho jenom jakýsi publicista někde ilegálně stáhl a viděl ještě loni před Vánocemi, ovšem bůh ví, co viděl. Že si jej producent Rudolf Biermann snad musel vymyslet.

Ale loni 26. prosince jsem Masaryka viděla i já — od 25. prosince byl, to je pravda, nasazen na jeden týden v kině Lucerna, a tak ho mohlo zažít 7 x 453 lidí, celkem něco přes 3000 diváků. To je sice směšně málo, ale bylo vyprodáno a na 12 Lvů to stačilo.

Že totiž stačí uvést film do kin v dotyčném roce jen v sedmi po sobě jdoucích projekcích a bez distribuční premiéry, čímž se dílo může přihlásit na České lvy, není chyba filmu MASARYK. Je to chyba Statutu Cen Český lev pro rok 2016, kde je taková klauzule vážně uvedena (oddíl II. Celovečerní filmy, bod d). Téhle možnosti, jež by měla být na malém českém trhu jednoduše zakázaná, už ostatně Rudolf Biermann využil před deseti lety u jiného českého filmu ve své produkci, u Menzelova Obsluhoval jsem anglického krále. Takže divení české filmové komunity je sice na místě, ale plakat nad rozlitým mlékem už je pozdě; mohlo a mělo se mu předejít.

Celý člának si přečtěte na webu Reflex.cz.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek