Miloš Svoboda se už deset let stará o svého postiženého syna Davídka. S manželkou se před 11 lety rozhodli, že si vezmou dítě z dětského domova. „Davídek se nám zalíbil na první pohled. Byl krásný, usměvavý a zdravý. Strávil s námi asi půl roku šťastného života. Neustále za mnou chodil a ptal se mě, jestli jsem opravdu jeho tatínek. V létě 2007 se ale stala tragédie,“ vysvětluje pro INFO.CZ chlapcův otec. Davídek spadnul do bazénu a topil se. Lékaři ho zachránili, má ale vážně poškozený mozek a je v takzvaném vigilním (bdělém) kómatu. Miloš Svoboda se o svého nebiologického syna už několik let stará sám. V rozhovoru popisuje nedostatečnost české lékařské péče, která v podstatě nedává dětem šanci na zlepšení jejich stavu, ale i neefektivitu sbírání plastových víček.
Co se Davídkovi před necelými 11 lety stalo?
Davídek byl na návštěvě u rodiny mojí manželky, spadl do bazénu a topil se. Přestože ho doktoři zachránili, měl vážné poškození mozku, přidala se k tomu ještě epilepsie a zdravotní problémy vyústily v to, že Davídek je už deset let ve vigilním kómatu.
Staráte se o něj sám?
Vzal jsem to jako životní výzvu. Od prvního okamžiku, kdy se to Davídkovi stalo, jsem s ním byl v nemocnici, klečel jsem u jeho postele a nevěděl jsem, co mě všechno čeká, ale věděl jsem od začátku, že od něčeho takového neuhnu. Myslím, že takové životní rány jsou i zkouškou vztahu, a proto jsme s Davídkem už pět let sami.
