Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„No všichni kradli, ne?“ Příběhy 20. století nabízí unikátní vhled do světa normalizačních veksláků

1080p720p360p

„Vzala by sis veksláka?“, ptá se reportér Televizního klubu mladých z roku 1985 mladé prodavačky. „Vzala, měla bych se dobře.“ Další díl televizních Příběhů 20. století vypráví o světě veksláků a šedé ekonomice normalizačního Československa. 

Veksláci kšeftovali s markami, dolary i tuzexovými bony, ale také spolupracovali s StB, která se zajímala o západní turisty. Ve chvíli, kdy mluvíme o vekslácích, musíme zmínit i tehdejší plánované a centrálně řízené hospodářství, kde věčně něco nebylo k sehnání. A korupce se stala každodenní součástí života. Právě z nedostatku kvalitního a hlavně západního zboží se zrodili veksláci. Kolik jich přesně bylo, to nikdo neví.

Příběh dvou z nich vypráví další díl televizních Příběhů 20. století. Na svou veksláckou minulost vzpomínali pro sbírku Paměť národa boxer Stanislav Tišer a někdejší kulturista, dnes výživový poradce Vít Chaloupka. „Byli jsme úplná honorace,“ vzpomíná Chaloupka na dobu, kdy pracoval na recepci pražského hotelu Evropa a kšeftoval s markami nebo dolary. „Turisté, když v normalizačním Československu šli do banky, dostali 7 – 8 korun, ale cena té marky byla 17 korun. Takže když mu člověk nabídnul 15 korun, tak vám to raději vyměnil, že jo…“ popisuje tehdejší cenovou realitu Tišer. 

Chaloupka vyrostl na Žižkově, Tišer se narodil v Plzni do velké rodiny, do Prahy přišel později. Oba otevřeně vyprávějí o svém životě – kdo byli jejich idoly, jak se prali a věnovali se sportu. Tišer byl velká sportovní hvězda - pětkrát mistr republiky a Československý reprezentant, Chaloupka vyhrál Evropský pohár v kulturistice. Oba se sportu hodně věnovali, měli formální zaměstnání, ale vydělávali si hlavně jako veksláci. „Nějak jsem se k tomu nachomejt…oni mně vyháněli, já jsem se nedal, začal jsem dělat bony u Tuzexu,“ vzpomíná na svoje začátky Tišer.

Socialistická policie měla o vekslácích dobrý přehled, nad jejich existencí ale přivírala oči. „Tolerovalo se to, problém s policií žádný nebyl,“ popisuje upřímně Chaloupka život pod povrchem v hotelu Evropa. Podle Tišerových vzpomínek později několik veksláků zavřeli, nejvyšší trest byl 7,5 roku. Chaloupka také mluví o tom, jak ho kontaktovala StB a o spolupráci. „Byl to fajn chlap,“ vzpomíná na estébáka, který za ním přišel.

Jejich svědectví jsou upřímná a maximálně otevřená (jak se dělala „rulička“, triky veksláků, příhody…). Člověk si při sledování dokumentu uvědomí, jak je skvělé, že sbírka Paměť národa obsahuje i tato svědectví.

Tišer dnes učí box, Chaloupka se po revoluci věnoval cvičení, teď učí zdravý životní styl. Žádný z nich není vlivný ani bohatý, peníze z vekslu utratili. Jiní jejich méně šikovní někdejší kamarádi z ulice jsou teď bohatí podnikatelé. Stanislav Tišer říká, že je vídá ve vládě. On sám po roce 1989 radikálně změnil svůj život: založil boxerský klub a trénuje kluky ze sociálně slabých rodin. „Žil jsem si dobře, tak teď se snažím pomáhat druhým,“ říká.

TV Příběhy 20. století, díl 11. – Veksláci. Režie: Janek Kroupa. Dokumenty, které vycházejí z nahrávek pro sbírku Paměť národa, vysílá ČT v neděli v 18.15 hod. večer. Reprízy jsou v pondělí 19.15 a ve středu v 18.00 na stejném kanále. Všechny už odvysílané díly najdete v iVysílání České televize

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek