Nová studie: Jedna ze 3 pacientek s rakovinou prsu podstupuje chemoterapii zbytečně

Nová studie: Jedna ze 3 pacientek s rakovinou prsu podstupuje chemoterapii zbytečně

Podle nové dánské studie jedna ze tří žen, u kterých byla zjištěna rakovina prsu, podstupuje léčbu zbytečně. Screeningové testy totiž detekují i takové nádory, které rostou velmi pomalu a jsou v podstatě neškodné, pacientka tak operaci a následné ozařování nebo chemoterapii vůbec podstupovat nemusí. Naopak jí to může škodit. Neléčit nádor je ale příliš velký hazard, tvrdí lékař. 

Výsledky dánské studie, která byla v úterý publikována v zavedeném zdravotnickém deníku, ukazují nepříjemnou pravdu. Jak tvrdí vedoucí lékař Americké společnosti pro boj s rakovinou Otis Brawly, některé ženy, které věří, že jim zachránil život mamograf, byly ve skutečnosti screeningem poškozeny. Po vyšetření totiž musely podstoupit operace, ozařování nebo chemoterapie, které ale nepotřebovaly. Ozařování může navíc způsobit další zdravotní komplikace nebo dokonce výskyt nového nádoru.

Ne všechny nádory jsou totiž smrtelné a vyžadují léčbu – některé rostou velmi pomalu nebo vůbec a jsou pro ženy v podstatě neškodné. Zda je nádor „neškodný“, ale lékař během vyšetření na mamografu nepozná. Jak moc je nádor agresivní, určí až rozbor vzorku, který se ze zasažené oblasti odebere.

„O problematice takzvaného ‚overtreatment‘ neboli tzv. přeléčování a ‚overdiagnosis‘ víme, ale jsou to jednotlivé případy, které nelze nijak paušalizovat,“ řekl pro INFO.CZ primář Mamocentra EUC Kliniky v Ústí nad Labem Petr Váša.

Žádná studie totiž zatím neprokázala, že se určité typy nádoru léčit vůbec nemusí a lékaři jsou proto opatrní. „Pokud nalezneme na mamografu nebo jinou metodou nádor, žádný lékař si netroufne ho neléčit, protože nevíte, co ten nádor udělá do budoucna. A nechat ho pouze sledovat, to podle mě není možné,“ vysvětluje Váša.

Výjimkou jsou podle něj případ, kdy se nádor objeví u žen kolem 70 let, u kterých už organizmus a buňky nejsou moc aktivní. Pak může lékař sáhnout po šetrnější hormonální léčbě, a pokud nejsou zasažené uzliny, může se vynechat i chemoterapie. Třetím případem je odmítnutí léčby ze strany pacientky. „Lékař jí ale musí vše důkladně vysvětlit a pacientka musí přijmout tu míru rizika,“ dodává.

Nová studie tak opět rozdmýchala debatu, zda je screening prsu potřebný nebo jestli není dokonce škodlivý. Mezi jeho zastánce patří například Americká univerzita radiologie, která přiznává, že jsou některé ženy na základě screeningu skutečně léčeny zbytečně. Zároveň ale tvrdí, že se problém netýká takového počtu pacientek, jak uvádí nová studie z Dánska. „Články jako je tento, nejsou příliš užitečné,“ tvrdí předsedkyně univerzity Debra Monticciolová pro CNN.

Tábor zastánců screeningu zastupuje i primář ústeckého Mamocentra. Opírá se přitom o tvrdá data, která potvrzují, že mamografický screening významně přispěl ke snížení počtu úmrtí v důsledku rakoviny prsu. „Od počátku screeningu v roce 2002 se jasně prokázalo, že funguje. Zatímco výskyt nových případů rakoviny prsu stále stoupá, úmrtnost naopak klesá,“ vysvětluje Váša.

Kritici této metody ale tvrdí, že by ženy neměly slýchat pouze o výhodách mamografie, ale také o problémech, které s tím souvisejí. Jak totiž tvrdí Fran Visco z americké Národní koalice proti rakovině prsu, screening může být škodlivý a může mít vliv na vznik jiného nádoru.

V Česku je rakovina prsu nejčastěji diagnostikovaným zhoubným nádorem žen. Podle statistik lékaři každý rok odhalí šest a půl tisíce nových případů rakoviny prsu, přičemž na následky zemře dva tisíce pacientek. Nejčastěji se rakovina týká žen ve věku 40 let a víc, ale nevyhýbá se ani mladším ročníkům. Počet úmrtí od 90. let klesá, což lékaři připisují právě screeningu.  

pro CNN.