Lidstvo se ve své pohodlnosti stává stále obéznějším a okolo tří milionů lidí za to každým rokem zaplatí svým životem. Do nekonečna opakované mantry „Jezte lépe a více se hýbejte“ evidentně nepůsobí tak, jak by měly. A celá situace je tím tragičtější, že míra obezity u dětí a mladistvých se zvyšuje stále závratnějším tempem, zjistila Světová zdravotnická organizace (WHO). Vědci se proto snaží zjistit, co za rychlým nárůstem počtu baculek a cvalíků stojí. Zde je seznam toho, co zatím zjistili.
1. Kroky proti kaloriím
Vědci podle opravdu rozsáhlé studie 700 tisíc lidí zjistili, že v různých částech světa lidé denně průměrně ujdou výrazně jiný počet kroků. Zatímco v Hong Kongu tak jsou s 6 880 kroky opravdu uchození, v Indonésii lidé nachodí jen téměř polovinu – 3 513 kroků. Česká republika se v tomto ohledu naštěstí řadí k aktivnějším zemím, průměrně denně ujdeme 5 508 kroků. A přestože by se tento indikáktor zdál dobrým odrazovým můstkem pro to, abychom mohli odhadnout míru obezity v dané zemi, vědci přišli s údajně elegantnějším řešením. Mnohými výzkumy totiž zjistili, že míra obezity je tím vyšší, čím větší je v rámci státu rozdíl mezi chodci, s největším a nejmenším počtem kroků.
2. Cvičení pro ženy až na prvním místě
Každá kultura vnímá fyzickou aktivitu jinak. A to, jak lidé okolo vás vnímají, že brzy ráno do sebe hodíte vaječné bílky a jdete do posilovny, nebo že ukousnete půlku banánu a zaběhnete si před prací půlmaraton má vliv na to, zda se oné aktivitě opravdu budete věnovat. Studie WHO tak zjistila, že v Kuvajtu lidé vnímají fyzické cvičení pouze jako sport a nikoliv jako rekreační aktivitu, kterou by vykonávali například doma či s přáteli. Na celém Blízkém východě pak vůbec není normou, aby se venkovních fyzických aktivit účastnily ženy. „To, že ženy nechtějí být při fyzické aktivitě viděny, je zásadní kulturní problém,“ tvrdí studie WHO.
