Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podařilo se jim dokázat gravitační vlny ve vesmíru. Teď za to trojice Američanů získá nobelovku

Podařilo se jim dokázat gravitační vlny ve vesmíru. Teď za to trojice Američanů získá nobelovku

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

„Byl to opravdu krásný telefonát,“ popsal okamžik, kdy se dozvěděl o udělení Nobelovy ceny její letošní laureát Rainer Weiss. Právě on si spolu se slavnou medailí odnese i polovinu finančního ocenění, které je s jejím udělením. „Beru nicméně tuto poctu jako ocenění tisíce lidí, kteří na našem objevu pracovali,“ dodal fyzik.

Měl samozřejmě pravdu. Existenci gravitačních vln předpověděl před stoletím nikdo jiný než Albert Einstein, byť ten si tehdy myslel, že nebude možné jejich existenci dokázat. V tom se ale i génius jeho formátu pletl, což se definitivně podařilo dokázat v září 2015, kdy byly vlny poprvé zaznamenány na americkém přijímači LIGO.

„Je to něco zcela nového a odlišného, co nám otevírá dosud nespatřené světy... Na ty, kterým se podaří zachytit (gravitační) vlny a interpretovat jejich poselství, čekají bohaté objevy," uvedla akademie v prohlášení.

Gravitační vlny jsou zakřivení v našem časoprostoru, které se šíří rychlostí světla. Zaznamenat je můžeme ve chvíli, kdy se do sebe zhroutí dvě masivní vesmírná tělesa, například černé díry či dvojhvězdy.

Tím, jak se vlny šíří časoprostorem, natahují a smršťují jeho objekty. Toho využívá přijímač LIGO, který gravitační vlny zaznamenává. Ten se v USA nachází na dvou několik tisíc kilometrů vzdálených místech – proto, aby se eliminovaly vlivy okolí jako je například slabé zemětřesení, a má podobu dvou několikakilometrových tunelů svírajících pravý úhel. Tunely probíhá laserový paprsek, který se od zrcadla odráží tam i zpět. V nerušeném prostoru by se měl paprsek laseru vrátit ve stejné fázi, v jaké byl vyslán a tím pádem se vyrušit. Nicméně pokud by zařízením prošla gravitační vlna, délka ramene LIGA se mírně změní, čímž se změní i fáze vlny paprsku.

A přesně to se stalo ve chvíli, když vědci poprvé gravitační vlnu poprvé zaznamenali. Fyzici v tu chvíli mohli pozorovat sloučení dvou černých děr o hmotnosti asi 30 Sluncí, které se předtím vzájemně obíhaly. Ve chvíli, kdy se oba objekty spojily, se uvolnila energie asi padesátkrát větší, než kolik jí za stejnou dobu vyzářily všechny hvězdy ve vesmíru. A tuto energii zaznamenal přijímač LIGO.

Weiss, emeritní profesor na prestižní univerzitě MIT, má hlavní zásluhu na konceptu, designu financování i konstrukci přijímač LIGO. Oceněný Kip Thorne, bývalý částicový fyzik z Caltechu, je teoretický fyzik, který učinil významné předpovědi, jak by měla gravitační vlna vypadat a jak ji ve spoustě dat identifikovat. A Barry Barish, rovněž z Kalifornského technologického institutu, má podíl zejména na tom, že se celý experiment uskutečnil.

Na projektu došlo k unikátnímu spojení mezi experimentálními fyziky, kteří postavili a provozovali jeden z nejcitlivějších detektorů na Zemi a mezi teoretiky, kteří přišli na to, jak by gravitační vlna měla vypadat a po čem bychom se v datech měli dívat.

Na celém projektu se samozřejmě podílely stovky vědců, nicméně jeden z nich by si dost možná Nobelovu cenu rovněž zasloužil. Byl to Ronald Drever, brilantní skotský fyzik, který spolu s Weissem a Thornem hrál hlavní roli při vývoji přijímač LIGO. Ten však zemřel na demenci osmnáct měsíců poté, co byla gravitační vlna zaznamenána. Nobelova cena tradičně není udělována posmrtně.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostala trojice Američanů Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young za výzkum v oblasti chronobiologie.

Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii. Ceny budou jako každý rok předány v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince - cena za mír v Oslu a zbývajících pět ve Stockholmu.

Gravitační vlny jsou zakřivení v našem časoprostoru, které se šíří rychlostí světla. Zaznamenat je můžeme ve chvíli, kdy se do sebe zhroutí dvě masivní vesmírná tělesa, například černé díry či dvojhvězdy.

Tím, jak se vlny číří časoprostorem, natahují a smršťují jeho objekty. Toho využívá přijímač LIGO, který gravitační vlny zaznamenává. Ten se v USA nachází na dvou několik tisíc kilometrů vzdálených místech – proto, aby se eliminovaly vlivy okolí jako je například slabé zemětřesení, a má podobu dvou několikakilometrových tunelů svírajících pravý úhel. Tunely probíhá laserový paprsek, který se od zrcadla odráží tam i zpět. V nerušeném prostoru by se měl paprsek laseru vrátit ve stejné fázi, v jaké byl vyslán a tím pádem se vyrušit. Nicméně pokud by zařízením prošla gravitační vlna, délka ramene LIGA se mírně změní, čímž se změní i fáze vlny paprsku.

A přesně to se stalo ve chvíli, když vědci poprvé gravitační vlnu poprvé zaznamenali. Fyzici v tu chvíli mohli pozorovat sloučení dvou černých děr o hmotnosti asi 30 Sluncí, které se předtím vzájemně obíhaly. Ve chvíli, kdy se oba objekty spojily, se uvolnila energie asi padesátkrát větší, než kolik jí za stejnou dobu vyzářily všechny hvězdy ve vesmíru. A tuto energii zaznamenal přijímač LIGO.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek