Poslední tajemství o atentátu na Kennedyho padnou. Odhalení 3600 tajných spisů může zastavit jen Trump

MIA

Šance, že po čtyřiapadesáti letech konečně svět zjistí, jak se skutečně věci měly osudného 22. listopadu 1963, když padly v Dallasu osudné výstřely, které stály život Johna Fitzgeralda Kennedyho, je zase o něco větší. Na podzim totiž vyprší lhůta, po které je možné odtajnit dokumenty tajných služeb.

Vše tak závisí na stávajícím prezidentovi Donaldu Trumpovi, on je tím jediným člověkem, který může odtajnění materiálů odložit. Situace je to podle mnohých vskutku paradoxní. V souvislosti se smrtí JFK se totiž už déle než půl století rojí nepřeberné množství konspiračních teorií. Americká hlava státu je pak vyhlášená tím, že sama s oblibou takové zprávy šíří. Šéf USA veřejně spekuloval například o skutečném místě narození svého předchůdce Baracka Obamy nebo osočil jednoho z rivalů v čase kampaně, že byl jeho otec ve spojení s vrahem JFK Leem Harveym Oswaldem.

Případné odtajnění spisů, které mohou pomoci rozkrýt pozadí smrti Johna Fitzgeralda Kennedyho, bude možné díky zákonu, který vstoupil ve Spojených státech v platnost k 26. říjnu 1992. Na letošek připadá jeho pětadvacáté výročí, což je zároveň milník, kdy mají být dokumenty týkající se dallaského atentátu uveřejněny, pokud nerozhodne prezident jinak.

Nikdo toho neudělal víc než já, tvrdí Trump, fakta ale mluví jinak. Rozpačitých prvních 100 dnů ve funkci

sinfin.digital