Povídka Gejzy Horvátha Vánoce a já

Gejza Horváth

Pro mě mají dnes Vánoce už jiné kouzlo; z romských tradic zbyly jen vzpomínky a smutek. Ty staré ale byly velice krásné, bohaté, plné radosti, slz, odpuštění, smíření a setkávaní s blízkými, rodinou i s ostatními Romy.

Už na začátku prosince Romové uklízeli, malovali, prali a měli doma přichystaný vánoční stromek. Den před Štědrým dnem dal otec stromek do stojanu, a my děti jsme ho zdobily podomácku upečenými čokoládovými figurkami a jablky. Na stromek jsme věšeli i salonky, balené v pozlaceném nebo stříbrném papíru. Věděli jsme, že v pozlaceném papíru byly salonky polité čokoládovou polevou. Moc jsme si na nich pochutnávali.

Na stromek jsme věšeli ořechy i různobarevné skleněné figurky, ptáčky, dědu Mráze, hvězdy, stříbrné a pozlacené, nebo papírové řetězy. No, na stromku toho bylo tolik, že se větve až ohýbaly. Musím čestně přiznat, že my děti, když jsme si potají pochutnávaly na čokoládových kolekcích, tak potom do prázdného obalu jsme zabalily dřevěný uhlík z kamen a pověsily ho zpět na stromek. V té době jsem si myslel, že rodiče o ničem nevtuší. Dnes už vím, že zatím co my jsme se potají cpali čokoládou a měli umazané tváře, rodiče se z nás potají radovali, a těch dobrot nám dopřáli.

Dostávali jsme i dárky: většinou to byly věci, které jsme potřebovali do školy. Bývaly to tepláky, bagančata, rukavice, čepice a teplé kabáty. Málokdy jsme dostali hračky. Vzpomínám, ale kdybych měl popsat všechno, byl by z toho román.

Romové v osadě slavili Vánoce všichni společně. A k vesnickým vánočním tradicím Romové patřili. Vánoce ve vesnici totiž začínaly tím, že Romové-muzikanti chodili po celé vesnici vyhrávat pod okny domů gadžům. Celá vesnice čekala na romské muzikanty, a když už došli, tak je gadže s úctou vítali ve svých skromných příbytcích.

Romové vstupovali do jejích domu s muzikou – většinou to byla vánoční koleda zpívaná východoslovenským dialektem. Pamatují si to živě, text zněl takto: „Povjece nam pastirove, co sce vidzeľi. že sce še nám o polnoci šické rozbehľi. Anďele špjevaju, na znamosc dávaju, že še Ježíš narodzil.“

Když Romové dohráli koledu, gazda je s velkou úctou pozval do domu. V kuchyni jeden z muzikantů spustil velice uctivý, ale výstižný vánoční vinš. Gazda Romy posadil za stůl plny jídla a pálenky. Gazdina dala na stůl maso ze zabíjačky. Když se Romové s gazdou a gazdinou napili, spustili tak hezký čardáš, že tancovali v domě všichni, rodiče i děti pospolu. Když potom muzikanti odcházeli, dostávali peníze a ještě výslužku: zákusky, klobásy, slaninu a jiné vánoční dobroty.

sinfin.digital