Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Příběh průkopnice antikoncepce. Její matka byla osmnáctkrát těhotná, proto bojovala za pilulky proti početí

Příběh průkopnice antikoncepce. Její matka byla osmnáctkrát těhotná, proto bojovala za pilulky proti početí

Hormonální antikoncepce se na trh dostala v 60. letech minulého století, a přestože je dodnes názor na ni rozporuplný, nedá se jí upřít historický význam. Hormonální antikoncepce sehrála totiž obrovskou roli v začleňování žen na pracovní trh a změnila i partnerské vztahy. Ve své době se stala symbolem svobody a rovných příležitostí, někteří ji dokonce považují za jeden z největších vynálezů lidstva.

Ženám totiž dala hormonální antikoncepce větší kontrolu nad vlastními těly. Mohly se rozhodnout, jak dlouho budou studovat, pracovat a kdy budou mít děti. Jak píše o fenoménu pilulky Bernard Asbell, v padesátých či šedesátých letech se ženy vdávaly mladé. Vysokou školu nedodělaly, protože měly děti. „Nemyslím si, že lidé si mysleli, že to bude tak revoluční, jak to opravdu bylo,“ vysvětlila pro BBC před pár lety Dame Valerie Belarová, která se posledních 40 let výzkumem hormonální antikoncepce zabývá.

Najednou mohly ženy studovat a pracovat. Rodinu založily, až když skutečně chtěly. Životní cíle se rozšířily. To dokládají i američtí demografové, kteří potvrzují, že zatímco ještě v 50. a 60. letech měli čtyřicetiletí lidé již dospělé děti, v sedmdesátých letech bylo dětem čtyřicátníků jen kolem 13 let. Pilulku oslavovaly feministky na celém světě. Před nástupem hormonální antikoncepce zaměstnavatelé předpokládali, že vdaná žena může kdykoliv otěhotnět, proto jim dávali spíše méně náročné práce, to se ale začalo postupně měnit. Se začleňováním na pracovní trh a kontrolou nad vlastním tělem přišla také větší pravomoc v rozhodování.

Objev hormonální antikoncepce, přestože není bez rizik, přinesl velkou volnost i mužům. Antikoncepce totiž nebyla už jen na nich. Protože ženy nemohly kontrolovat svá těla a plodnost, automaticky se předpokládalo, že pokud žena otěhotní, dotyčný si ji vezme. To se ale s vynálezem „prášků“ částečně změnilo.

„Život se změnil i pro ty, kteří nikdy antikoncepci nebrali,“ řekli k tomu ekonomové George Akerlof, Janet Yellenová a Michael Katz. Partnerství a děti jsou dnes dvě oddělitelné věci. Spolubydlení partnerů před svatbou se stalo normou.

Mnozí naopak odmítají přičítat na vrub pilulkám sexuální revoluci. Ta se totiž údajně udála už mnohem dříve, kdy mladé páry dostaly více soukromí. Podle průzkumů už v 50. letech zhruba 50 procent amerických žen mělo před svatbou sex.

Kdo za vynálezem stojí?

Průkopnicí v boji za vývin hormonální antikoncepce se stala Margaret Sangerová. Tato americká feministka je stejně kontroverzní jako pilulka, za kterou tak bojovala. Byla obviňována z rasismu a zastávala eugeniku. Její názory ovlivnila otřesná zkušenost z dětství. Její matka byla v průběhu 22 let osmnáctkrát těhotná, což přesvědčilo Margaret, aby bojovala za vznik účinné antikoncepce pro ženy.

Když pracovala v 50. letech ve Federaci plánovaného rodičovství, nabídla vědci Gregorymu Picusovi finanční podporu na výzkum účinné metody ženské antikoncepce. Tomu se podařilo v roce 1955 potlačit ovulaci podáním syntetickému progestinu. Už v roce 1960 byla zaregistrována první  hormonální antikoncepce Enovid. Za dva roky ji bralo v USA 1,2 milionu žen, přestože byla v 8 státech protizákonná.

První pilulky obsahovaly ve srovnání s dnešními moderními preparáty až desetinásobné množství hormonů, a měly proto velké nežádoucí účinky. Některé ženy přibíraly na váze, v mladém věku dostávaly infarkt a nejedna mladá žena zemřela na následky krevní sraženiny.  Po velkém tlaku ženských organizací i veřejnosti se výzkum hormonální antikoncepce zaměřil na bezpečnost. Dnes jsou alespoň podle odborníků pro většinu žen pilulky neškodné, i když pro kuřačky nebo ženy ohrožené vyšší srážlivostí krve se nedoporučují.

Kontroverzi vyvolala i studie britských vědců. Hormony z antikoncepce se podle poznatků vědců vyplavují močí a dostávají se do vody. Následně dělají z ryb hermafrodity, proměněné hormony totiž částečně mění pohlaví některých ryb.

Do Česka se dostala hormonální antikoncepce v roce 1965, zdaleka ale nebyla dostupná pro každého. Na vrcholu prodeje byla v roce 2007, kdy ji bralo 1,38 milionu českých žen. V roce 2015 ji bralo už jen 900 tisíc žen. Důvodů je hned několik, i když největší podíl má pravděpodobně špatná pověst, kterou si pilulka získala. Hormonální antikoncepce má své zastánce i odpůrce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek