Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sledování, digitální ploty a auta duchů. Uber bojuje s úřady tajemným programem Greyball

Sledování, digitální ploty a auta duchů. Uber bojuje s úřady tajemným programem Greyball

Populární alternativní taxislužba v mnoha zemích balancuje na hraně zákonů, nebo je rovnou považovaná za nelegální a vede kvůli tomu tichou válku s úřady – potud žádná novinka. Deník The New York Times ale v obsáhlém textu rozkrývá sofistikované metody a míru úsilí, které společnost vynakládá, aby se vyhnula inspektorům. Na základě výpovědí několika řidičů uvádí, že firma roky používá sofistikovaný mechanismus, jak se kontrolám vyhýbat.

Objednat si přes mobilní aplikaci řidiče, sledovat jak se blíží k vaší pozici a nakonec zaplatit o poznání míň, než když sednete do normálního taxi – tak to při jízdě Uberem běžně chodí, a právě proto má společnost o zákazníky vystaráno. Je to ale zároveň důvod, proč je firma trnem v oku úřadům v mnoha městech a zemích a proč její řidiči čelí mnohdy násilným protestům konkurence.

Jezdit pro Uber totiž může skoro každý na základě jednoduché registrace. Složité zkoušky ani další náležitosti nejsou potřeba. Aby tento princip rušilo co možná nejmíň zásahů ze strany úřadů, nasadila podle The New York Times společnost v roce 2014 v některých lokalitách do akce tajný nástroj zvaný Greyball.

Podle deníku se jedná o soubor mechanismů, které sbírají data a aktivně odhalují úředníky provádějící inkognito namátkové kontroly. Pokud je společnost odhalí, označí je. Následně jde dokonce tak daleko, že jim – aniž by něco tušili – v aplikaci místo některých dostupných řidičů zobrazuje fiktivní auta.

Greyball je součástí širšího programu pokrývajícího všechny případy, kdy zákazníci využívají služby Uberu v rozporu s jeho podmínkami. Tím ostatně společnost obhajuje i využití tohoto skrytého mechanismu proti úředníkům. Podle ní jsou to zkrátka oni, kdo porušuje pravidla.

Ačkoli má Greyball podle deníku souhlas právníků Uberu, je prý důkazem, kam až je společnost ochotná zajít ve snaze ovládnout trh. „Využívání programu k identifikaci a obcházení úředníků tam, kde úřady řekly, že společnost porušuje zákony, je dalším etickým přešlapem. A možná i porušením práva,“ píše The New York Times.

A jak vlastně celý princip funguje? Jednou z metod je údajně obyčejné vyznačení oblastí kolem kanceláří úředníků zodpovědných za kontrolu, pomyslný digitální plot. Spolu s tím společnost zkoumá i to, jakým způsobem lidé v této lokalitě používají její aplikaci. Pokud s ní někdo pracuje až příliš často a neustále ji otevírá, stává se pro ni podezřelým.

Firma podle The New York Times detailně zkoumá i údaje na platebních kartách – informace o jejích držitelích a o tom, kdo ji vydal.

Inspektoři se logicky snaží zůstat v utajení, a proto jsou často vybaveni novými telefony s novými zákaznickými účty. Tomu prý Uber čelí dokonce tím, že někteří jeho zaměstnanci dopředu sondují nabídku těch nejlevnějších přístrojů, které by teoreticky mohly skončit v rukách úředníků. Následně do hry vstupují další a další mechanismy, jako je sledování sociálních sítí. Celkem víc než deset různých taktik, které ve výsledku můžou poskytovat přesný obrázek o příštím cestujícím.

Údaje z Portlandu, kde Uber opatření nasadil poprvé, ukazují, že se extrémní kroky nejspíše vyplácejí, protože tamní úřady žádného řidiče firmy údajně neodhalily. Praxe přesto čelí kritice. „Když vidíte na křižovatce před sebou policisty, sundáte nohu z plynu, to je normální. Tohle je ale mnohem závažnější než vyhýbání se radaru,“ uzavírá přirovnáním pro The New York Times profesor práva Peter Henning.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek