Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smíření po víc než 80 letech: Učitel se vrací k 31 dětem, které se mu utopily na školním výletě

Smíření po víc než 80 letech: Učitel se vrací k 31 dětem, které se mu utopily na školním výletě

Není snad horší tragédie. Brzy ráno 26. května 1936 vyjelo osm vozů s 95 natěšenými rakvickými čtvrťáky a páťáky na výlet na Pálavu. Výlet zařídil jejich oblíbený řídící Bohumil Horňanský (tehdy 41). Jenže domů se nevrátilo 31 školáků! Jejich učitel se zhroutil a z obce se natrvalo odstěhoval. Nyní, po desetiletích, se tam v sobotu vrátil a spočinul ve věčném odpočinku vedle svých milovaných žáčků.

Děti seděly na povozech a zpívaly si, pak brebentily, ranečky s buchtami v klíně a drobásky na sodovku v hrsti. Cestou k Novým Mlýnům musela školní výprava překonat přívozem řeku Dyji. Ztrouchnivělé a prohnilé plavidlo, s dírami ucpanými provizorně hadry, však nabíralo vodu, převozník ji pravidelně z prámu nevyléval. Tehdy neregulovaná jarní Dyje byla po alpském tání navíc rozvodněná, celý metr a půl nad normálem.

10 metrů mezi životem a smrtí

Na neštěstí bylo zaděláno. Děti byly vystrašené. Prvním převozem se odvážilo jen sedm z nich, druhým se osmělilo dalších 15. Potřetí se už na prám nalodilo 52 dětí. Převozník vzal navíc na prám i koňské spřežení. „Jen ať se děti svezou,“ nedbal prý podle svědků převozník na obavy učitelů. Tato věta se stala osudnou.

Rakvická školačka Anežka Roháčová popsala dětským písmem hrůzné okamžiky z výletu ve svém památníčkuRakvická školačka Anežka Roháčová popsala dětským písmem hrůzné okamžiky z výletu ve svém památníčkuautor: Jiří Nováček / Blesk

Jen pouhých deset metrů od břehu se pramice prudce vychýlila. Nabrala vodu a všichni spadli do vody. Rozběsněná Dyje táhla tělíčka k nedalekému splavu. Málokdo uměl plavat. Bilance byla děsivá – 31 dětí se utopilo, při zachraňování zemřel i kočí František Belech .

Anežka: Křičeli jsme maminko, pomoc a sbohem!

»Moje výprava a radost na výlet na Pavlovské vrchy 26. května 1936.« Tak si nadepsala neumělým dětským písmem do svého památníčku Anežka Roháčová, žákyňka 5.B. Její zápisky vydávají i po desetiletích děsivé svědectví.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

„Maminka mně večer pekla bábovku, abych měla něco k jídlu na výletě. Vzbudila mne už po 5. hodině, abych přišla včas ke škole. S radostí jsme jeli a cestou zpívali. U převozu jsme slezli z povozu. První dva vozy se šťastně převezly. Pak vyjel 3. vůz. Na pramici vstoupilo 55 dětí, i já jsem vstoupila také. Když jsme odrazili asi metr od břehu, počala nastupovati voda do pramice.

Převozník křičel, abychom všichni táhli za lano. Kdo stál u lana, se jej chytil, v tom se pramice rozjela a všichni jsme byli pod vodou. Vynořovali jsme se z vody a všichni jsme křičeli o pomoc a maminko, sbohem! Když jsme byli u víru, lodička se převrátila. Já jsem se chytila desky a nohama jsem pleskala do vody. Tak jsem přijela ke břehu. Chytila jsem se keře a vylezla ven do lesa.

Pokračování na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek