Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smrtící globální oteplování. Vlny vedra mohou do roku 2100 ohrozit životy tři čtvrtiny lidí planety

Smrtící globální oteplování. Vlny vedra mohou do roku 2100 ohrozit životy tři čtvrtiny lidí planety

Vedra, kdy se teplota pohybuje kolem 40 stupňů Celsia, jsou zejména ve velkých, betonem zalitých městech nesnesitelná, málokdo si však uvědomuje, že ho mohou stát dokonce život. Například v roce 2003, kdy Evropu zasáhla nebývalá vlna veder, zemřelo na následky přehřátí organismu na 70 tisíc lidí. A bude hůř. Podle nejnovější studie havajských vědců bude do roku 2100 vystavena riziku onemocnění nebo dokonce smrti z vysokých teplot vzduchu polovina planety. Pokud se však nepodaří snížit emise, budou následky veder ještě fatálnější. 

„Zjistili jsme, že se vražedné vlny tepla po celém světě stávají čím dál častějším jevem,“ říká podle německé televizní a rozhlasové stanice Deutsche Welle vedoucí autor studie Camilo Mora z Havajské univerzity s tím, že se situace bude stále zhoršovat. Podle výzkumu zveřejněného tento týden v časopise Nature Climate Change změna klimatu výrazně zvýší četnost návalů obrovského vedra, které povedou i k častějším úmrtím.

V současnosti je smrtelně vysokým teplotám vystavena asi třetina lidské populace. Do roku 2100 však budou extrémní vedra ohrožovat 48 procent lidí na planetě. Takový scénář však bude podle vědců platit, pokud se podaří výrazně omezit skleníkové plyny. Pokud se ale emise nesníží, počet ohrožených může vzrůst dokonce na tři čtvrtiny populace.

Nejohroženějšími regiony bude podle studie velká část západní Afriky, severní Austrálie a země jako Srí Lanka nebo jih Indie, kde budou obyvatelé každý rok čelit víc než 300 vlnám extrémního vedra, které může zabíjet.

Podle Mory stačí v těchto oblastech jen nepatrné oteplení a kombinace vyšších teplot s vysokou vlhkostí vzduchu může namíchat smrtící koktejl. Hodnoty, kdy se podmínky mění na smrtelné, se totiž místo od místa liší – v některých případech může být život ohrožující jen to, když se teplota pohybuje kolem 23 stupňů. Důvodem je právě vysoká vlhkost, která snižuje schopnost lidského těla ochladit se prostřednictvím vylučování potu.

„Když je venku horko a vlhko, teplo se z těla nemůže vyloučit,“ říká Mora. „To vytváří podmínky zvané ‚tepelná cytotoxicita‘, která poškozuje celou řadu orgánů,“ vysvětluje s tím, že jde o určitou formu spálenin, jen uvnitř těla.

Země třetího světa jsou ohroženější také kvůli všudypřítomné chudobě, která neumožňuje lidi před horkem chránit. Ve vyspělých zemích tak větší teplo nemusí nutně znamenat, že počet obětí poroste – zde je totiž klimatizace a další ochrana před vysokými teplotami zcela běžná. Pro země, které si ale takový luxus dovolit nemohou, budou vlny veder ještě víc nesnesitelné, než je tomu dnes.

„Opatření, jako je klimatizace, změna pracovní doby nebo pravidelné kontroly straších sousedů, mohou být při snižování krátkodobých rizik velmi účinné,“ tvrdí Dave Reay z Univerzity v Edinburghu. Z dlouhodobého hlediska však podle něj bude rozhodující, zda se podaří omezit emise skleníkových plynů. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek