Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stalin nechal vyhladovět čtyři miliony Ukrajinců. Následky si země nese dodnes

Stalin nechal vyhladovět čtyři miliony Ukrajinců. Následky si země nese dodnes

První případ uměle vyvolaného vyhladovění části světa se odehrál roku 1932 na Ukrajině, říká novinářka a spisovatelka Anna Applebaumová. „Během tehdejšího hladomoru v Sovětském svazu zemřelo pět milionů lidí, ovšem 80 procent z toho jich bylo právě na Ukrajině, Stalin hladomor používal jako zbraň," tvrdí novinářka. Ta rovněž upozorňuje, že Rusko tuto část své historie zatím stále popírá i že se objevují historické paralely, které se váží k současnosti.

„Vyhladovění Ukrajiny ve 30. letech minulého století bylo, vedle masového zatýkání ukrajinských elit, snahou o zničení možnosti samostatné Ukrajiny,“ tvrdí Applebaumová ve své poslední knize Red Famine: Stalin´s war on Ukraine.

„Cílem Stalina tehdy nebylo zabít každého Ukrajince, chtěl jich ale zabít opravdu hodně,“ vysvětluje novinářka a spisovatelka. Proces podle ní začal nucenou kolektivizací zemědělství a rekvizicemi potravin. „To vyvolalo v roce 1929 a 1930 velký chaos. Hlad byl tehdy patrný v celém Sovětském svazu. A v roce 1932 už došlo k tomu, že Stalin začal Ukrajině zabavovat více úrody než jiným územím. Historici tvrdí, že Stalin použil hladomor k tomu, aby zavraždil mnoho Ukrajinců – a mají pravdu,“ tvrdí novinářka.

Čísla hovoří jasně. Během hladomoru v letech 1932 a 1933 zemřelo v Sovětském svazu pět milionů lidí, čtyři miliony z toho však na Ukrajině. „Tato čísla dali dohromady ukrajinští demografové, kteří dokumentovali nepadělané historické záznamy. Z nich vyčetli populace jednotlivých měst a vesnicí a porovnávali je s předpokládanými úrovněmi mortality,“ vysvětluje autorka knihy. „Jsou to ty nejlepší odhady, které existují,“ dodává.

Podle Applebaumové se však sovětská paranoia z ukrajinského nacionalismu přelila i do 70., 80. a 90 let. A nakonec i do současnosti. „Na té nejhlubší úrovni to vysvětluje, proč Putin tak brutálně reagoval na ukrajinský Majdan v roce 2014 – myslel si, že podobné hnutí, které mávalo evropskými vlajkami na ukrajinském náměstí, může dost dobře destabilizovat samotné Rusko,“ říká novinářka.

Rusové podle Applebaumové vnímají události, které se dějí na Ukrajině úplně jinak, než kdyby se děly jinde, dále od hranic. Třeba i v Polsku. „Ukrajina je pro Rusko moc blízko, je jim kulturně příbuzná. Proto Putin reagoval tak, jak reagoval, pomocí dvou invazí na Krym a na Donbas, které byly sice takticky úspěšné, ale strategicky znamenaly pohromu,“ usuzuje spisovatelka.

Applebaumová nachází více analogií mezi hladomorem na Ukrajině ve 30. letech a současným tamním systémem. Ilustruje, že zatímco před rokem 1933 bylo několik rebelií proti Sovětskému centrálnímu vedení, po hladomoru již žádná taková akce nepřišla. „Lidé si pamatovali, co se stalo naposled a báli se,“ uzavírá spisovatelka.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek