Tunelování nebo dolar. 7 českých výrazů, které dobyly svět

Tunelování nebo dolar. 7 českých výrazů, které dobyly svět

Je asi nejznámější. Slovo robot, které poprvé použil ve hře R.U.R Karel Čapek, obletělo svět. Jenže zdaleka to není jediný výraz, kterým Češi obohatili slovní zásobu cizích jazyků. Těch slov je naopak podstatně víc.

Robot

Byl 25. leden 1921. První republika prožívala úvodní roky svého krátkého života a stejně jako ona, začalo postupně něco říkat světu i jméno Karel Čapek. Právě ten den se v Národním divadle při premiéře hry českého spisovatele objevilo slovo robot, které pak převzaly další jazyky.

Pravým autorem je Karlův bratr Josef. Sám literát si dlouho nevěděl rady, jak umělé dělníky, kteří se ve hře R.U.R vyskytovali, pojmenuje. Zvažoval slovo labouři, jenže to mu neznělo dostatečně dobře. Až rada bratra pomohla.

Roboti od Starship Technologies na Staroměstském náměstíRoboti od Starship Technologies na Staroměstském náměstíautor: Jan Pavec

„Tak jim říkej roboti,“ pronesl Josef jen tak mimochodem, když ho v autorské tísni přišel Karel navštívit do jeho ateliéru. Podle vyprávění se chtěl bratra spíše co nejdříve zbavit. Slovo se ale ujalo a následně ho převzaly i další jazyky.

Dolar

Dalším velice rozšířeným pojmem českého původu je dolar. Název americké měny pochází z výrazu tolar, který se v Čechách užíval od 16. století.

Původně byly tolary jen českým zkráceným názvem ze složitějšího joachimstalery. Tyto mince se razily od roku 1518 ve městě Jáchymov. Jejich používání trvalo až do 19. století. Naposledy se s nimi platilo v roce 1857.

dolardolarautor: Shutterstock

Poté už odkaz tolaru přežil jen v přeneseném slově dolar. Dolar mezitím přijaly jako svoji měnu nově vzniklé Spojené státy americké. Neplatí se jím ale jen v USA. Svoji obdobu má například Kanada, Austrálie nebo mnoho exotičtějších zemí jako třeba Svatý Kryštof a Nevis.

Další mincí s českým názvem, která však nabyla menší proslulosti, jsou groše. I těmi se dodnes v zahraničí platí.

Pistole

Geneze slova pistole začala za husitských válek. Právě ty byly obdobím, kdy čeština do světa exportovala jeden výraz za druhým. Husité v bojích používali flinty ve tvaru dlouhé tenké roury, kterým říkaly píšťala.

Slovo posléze převzali Francouzi a Italové, kteří ho transformovali na pistolet, případně pistola. Během 16. století se pak postarali o jeho rozšíření do světa.

Houfnice

Slovem, které za svůj vznik vděčí husitům, je i houfnice. Té se ve staročeštině říkalo haufnicě, jelikož se jí „haufně házelo kamení“.  Šlo vlastně o obdobu praku, kterou právě husité vylepšili na kanon s kratší a širší hlavní, z něhož střely nevycházely zrovna velkou rychlostí.

To se hodilo, když při výpravách museli překonávat hradby a opevnění. Právě díky pomalému startu vykreslila střela potřebnou dráhu, načež se bez problémů dostala za bariéru.

Houfnice KoalicijaHoufnice Koalicijaautor: Ruske ministerstvo obrany

V němčině dodnes používají slovo „haubitze“, jež se právě z houfnice vyvinulo. Přítomné je i v ruštině jako gaubica, angličtině jako „howitze“ nebo v estonštině. Tam je zbraň známá pod názvem „haubits“.

Tábor

Ačkoli slovo Tábor není tak úplně české, o jeho rozšíření se postarali opět husité. Ti pojmenovali svoje město podle izraelské hory Tabor. Při spanilých jízdách tak nazývali i vlastní opevněná ležení.

Postupně tak dostali tábor do světa. Z Čech se rozšířil na západ i na východ. Znají ho v Německu, Rusku, ale dokonce i ve Španělsku. V turečtině je jeho význam rozšířený také na neopevněná ležení.

Polka

Slovo polka patří k těm úplně nejproslulejším výrazům českého původu. I proto je zvláštní, že spousta Čechů o původu tance nic neví, nebo dokonce zná hned několik verzí, aniž by měla jasno, která je ta pravá.

Jednu z možností nastínilo vypravování kosteleckého měšťana Václava Klášterského, který tvrdil, že se polka dostala do světa z Kostelce nad Labem, kde ji tančila služebná na dvoře, a jelikož se novinka líbila, rozšířila se do Prahy a následně do celého světa. Jiná verze tvrdí, že původní název polky byl nimra, což byl tanec, který se na Jičínsku tančil k písni Strejček Nimra koupil šimla.

Polka na záznamu z roku 1848Polka na záznamu z roku 1848autor: Scanné par Huster – Perrot et Robert, Almanach des polkeurs, Paris

A nakonec je i třetí verze, která obě dohromady spojuje. Kostelecké děvče mělo zpívat píseň Strejček Nimra. A to navzdory faktu, že kostelecké kroniky ve zprávách o polce o Strejčkovi vůbec nemluví.

Ve skutečnosti vznikla polka na Hradecku, kde byla původně společenským tancem. Později se přesunula z měst na vesnici. Právě v Hradci se totiž společenský život probudil dříve než v Praze.

A proč právě polka? Ani to není nic záhadného. Polka je prostě polská žena. V první polovině 19. století Češi výrazně sympatizovali s polským povstáním z roku 1831, název oblíbeného tance tak byl vyjádřením této náklonosti.

Tunelování

Nejnovější český přírůstek do světového slovníku není dvakrát pozitivní. Slovo tunnel sice měla angličtina už dávno, jenže Češi mu v 90. letech minulého století dali nový význam.

Viktor Kožený dostal za podvody 10 let vězení a musí spolu s Borisem Vostrým, který dostal stejný trest, zaplatit škodu 16 miliard korun.Viktor Kožený dostal za podvody 10 let vězení a musí spolu s Borisem Vostrým, který dostal stejný trest, zaplatit škodu 16 miliard korun.autor: abl

A tušíte správně, že i tady bude první myšlenka ta správná. Ke hloubení tunelů přibylo i tunelování podniků. Jedná se o podvod, při němž management z firmy odčerpá její finanční prostředky do jiných společností.

Před tunelováním se tomu v angličtině říkalo „asset stripping“. Během asijské finanční krize na sklonku 90. let se ale do světa rozšířilo právě české tunelování.