„V tý době to jinak nešlo,“ říká Ringo Čech o tzv. antichartě. Další díl Příběhů 20. století

Post Bellum

V dalším dokumentu z šestnáctidílného televizního cyklu „Příběhy 20. století“ se tvůrci (režisér Viktor Portel a scenárista Adam Drda) věnují okamžikům okolo tzv. anticharty. Ve filmu promlouvají ti, kteří prohlášení podepsali i ti z „druhého tábora“.  

Na známých archivních snímcích z České televize z 8. ledna 1977 defilují umělci, kteří se sešli v Národním divadle, aby vyjádřili svou podporu socialismu a odsoudili „ztroskotance a samozvance“, kteří zformulovali a podepsali prohlášení Charty 77. Herci Pešek, Sovák, Kopecký, Filipovský, Werich a mnoho dalších. Někteří později tvrdili, že netušili, co podepisují. O zhruba měsíc později už ale hudebníci, shromáždění za stejným účelem v Divadle hudby, museli dobře vědět, co se po nich bude chtít.

Mnozí z těch, kteří „provolání čs. výborů uměleckých svazů“ podepsali, tvrdili, že to udělat prostě museli. Ale bylo to opravdu tak? Ve filmu vzpomíná třeba chartista a v roce 1977 uklízeč ve Stavovském divadle, Miroslav Jirounek: „Jediný, kdo to z divadla nepodepsal, byl Ilja Racek. A kupodivu v tom divadle zůstal, nebyl postižen, hrál dál.“

Během filmu divák sleduje osobní vzpomínky několika lidí, kteří vyprávěli pro sbírku Paměť národa – i přesto, že jde vlastně o „mluvící hlavy“, díky technice natáčení Eye Direct, střihu a různosti záběrů je zážitek svižný a vizuálně zajímavý. Promlouvá tu tentokrát více lidí a pestrost vzpomínek je určitě k dobru věci.

sinfin.digital