Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci chtějí lidem operovat prasečí orgány. Můžou zachraňovat životy

Vědci chtějí lidem operovat prasečí orgány. Můžou zachraňovat životy

Nedostatek orgánů na transplantaci může mít nečekané řešení. Největší světový producent vepřového masa chce do budoucna kromě prasat určených ke konzumaci chovat i ta, jejichž orgány poslouží v medicíně. Úspěch není nemožný.

Podle statistik organizace United Network for Organ Sharing zemře na světě každý den 22 lidí jen proto, že se lékařům nepodaří včas sehnat orgány, které potřebují. Transplantace je přitom až krajním řešením, pokud neexistuje jiná možnost léčby.

Chybějící orgány jsou problémem, který medicínu trápí dlouhodobě. Nyní se však rýsuje zlepšení. Společnost Smithfield Foods, která dodává na světový trh nejvíce vepřového masa, se rozhodla zřídit speciální vědeckou sekci. Cílem je následně prodávat prasečí orgány na transplantace.

Je to sice vize budoucnosti, ta však nemusí být extra vzdálená. Vědecké pokroky už možnost zvířecího dárce výrazně přiblížily. Zapojení potravinářského gigantu by mohlo další rozvoj ještě urychlit.

 „Naším chlebem vždy byly párky, klobásy a čerstvé vepřové. Chceme dát signál zdravotnickým zařízením a vědeckým komunitám, že věda je teď oblastí, na kterou se chceme soustředit,“ citovala agentura Reuters viceprezidentku nové sekce Courtney Stantonovou.

Společnost už nyní skrze prostředníky prodává vědcům materiál z poražených prasat. Nyní by to chtěla začít dělat sama. Dalším krokem má být prodej orgánů k transplantaci. Mluví se o možnosti využít prasečí srdce, ledviny, játra nebo plíce.

Prasata na první pohled působí jako ideální dárce. Jejich organismus se v mnoha směrech podobá lidskému tělu, prasečí orgány mají například podobné nároky na zásobování krví. Odpovídají navíc člověku i velikostně.

Přesto nebude cesta k tzv. xenotransplantaci (přenesení zvířecích orgánů do těla člověka) snadná. Člověk se na rozdíl od prasete pohybuje vzpřímeně, zátěž na orgány je tak zcela jiná. Existuje tu i zvýšené riziko přenosu virů z vepře na člověka. Problémem je též imunitní systém, který zvířecí transplantáty odmítá a do několika minut je odvrhne.

Už dlouho se spekuluje, že řešením by mohlo být vytvoření geneticky modifikovaného vepře. Takovou možnost připouští i Santonová, která nevylučuje, že by farmy její společnosti mohly v budoucnu takto upravené vepře chovat.

I kdyby se vědcům úpravou DNA podařilo problémy s prasečími viry překonat, stále ještě nebude mít xenotransplantace zelenou.

Expertka z univerzity v Edinburghu Sarah Chanová už dříve upozorňovala, že je potřeba debaty o etičnosti takového postupu. „Měli bychom mít na paměti kulturní a společenské dopady, které jsou s využitím prasečích orgánů pro transplantaci lidským pacientům spojené,“ prohlásila před rokem a půl pro server BBC.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek