Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci poprvé úspěšně upravili DNA embrya. Mohli by zabránit chorobám, vzniknou děti na zakázku?

Vědci poprvé úspěšně upravili DNA embrya. Mohli by zabránit chorobám, vzniknou děti na zakázku?

Vědci poprvé v historii upravili DNA lidského embrya, aby ho zbavili srdeční choroby. Otevírají tak cestu k nové éře medicíny. Nově by se dalo předcházet mnoha dědičným nemocem. Postup však naráží na etické otázky.

Americko-korejský vědecký tým pracoval s pěti embryi starými jen pár dní. Vědci uvedli, že je využili jen pro experiment a nikdy neměli v plánu je použít k oplodnění. Nyní ale chtějí pokračovat ve výzkumech.

Tým z Univerzity zdraví a vědy v Oregonu a Salkova Institutu spolu s korejskými kolegy o úspěchu informoval ve středu v časopise Nature. K úpravě DNA použili vědci tzv. molekulární nůžky.

Experiment by mohl znamenat přelom v medicíně. Schopnost pozměnit DNA embryí může výrazně zlepšit prevenci zhruba 10 tisíc dědičných chorob. Například srdeční poruchou, kterou vědci zkoumali, trpí v současnosti každý 500. člověk na světě a způsobuje zástavu srdce. Její nositelé mají asi 50 procentní šanci, že ji předají potomkům.

„Pomocí této techniky je možné snížit dopady této nemoci na rodinu i na lidskou populaci,“ uvedl doktor Šoukrat Mitalipov, klíčová postava týmu. „Oprava by se měla přenést i na další generace, protože jsme z rodové linie odstranili variantu genu, která chorobu způsobuje,“ dodal.

Postup však naráží na etické bariéry. „Možná největší otázka je, zda bychom měli geny embryí vůbec měnit,“ připomíná profesor genetiky na univerzitě v Kentu Darren Griffin. David King z organizace Human Genetics Alert už experiment odsoudil.

Ačkoli už se objevují varování před vznikem prvního geneticky modifikovaného dítěte, obavy z extrémního inženýrství zřejmě nejsou na místě. Nůžky totiž proti původním předpokladům totiž pouze poškodily gen v otcově spermatu, což vedlo ke zkopírování zdravé verze z matčina vajíčka. Pro úspěšnou úpravu je tak potřeba zdravý protějšek.

Profesor Robin Lovell-Badge z Institutu Francise Cricka uklidňuje, že éra genetických inženýrů je ještě daleko. A doktorka Yalda Jamshidiová ze St George's University se domnívá, že se metoda prosadí, jelikož její přínosy značně převyšují rizika.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek