Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci přišli na DNA spisovatelky Boženy Němcové. Odhalí tajemství jejího původu?

Vědci přišli na DNA spisovatelky Boženy Němcové. Odhalí tajemství jejího původu?

Týmu odborníků se podařilo po dvouletém výzkumu získat mitochondriální DNA spisovatelky Boženy Němcové, mohlo by to pomoci při vyjasnění jejího původu. ČTK to dnes řekl člen týmu a ředitel Muzea Boženy Němcové v České Skalici Milan Horký.

"My jsme zatím udělali krok číslo jedna. Ověřili jsme si, že ten genetický materiál, který máme, jsou opravdu vlasy příbuzných. Předpokládám, že jsme vyvrátili pochybnost, že by snad šlo o nějaký podvrh," řekl Horký. Odborníci zkoumali vzorky vlasů spisovatelky a jejího syna Hynka, které jsou uložené v českoskalickém muzeu.

Prameny vlasů Boženy Němcové pocházejí z roku 1862 a byly zřejmě ustřiženy po jejím úmrtí, Hynkovy vlasy rodina Němcových uchovávala jako vzpomínku na předčasně zesnulého syna. V roce 1919 se oba tyto prameny vlasů dostaly do majetku Muzea Boženy Němcové v České Skalici prostřednictvím dcery Dory.

Odborníci pro genetický výzkum odebrali z každého pramene pouze nepatrný zlomek. "Povrch vlasů byl pečlivě ošetřen a podroben dekontaminačním procedurám, poté byla mitochondriální DNA získána způsobem, který je vhodný pro velmi malé až stopové množství DNA. K vlastnímu přečtení byl použit postup cílený na degradovanou DNA," uvedli v tiskové zprávě.

Dosavadní výsledky průzkumu podle zprávy neodpovídají na spekulativní otázky o původu Boženy Němcové, které šíří popularizační literatura od 2. poloviny 20. století v souvislosti s mezerami v genealogickém bádání ve spisovatelčině rodině a zjevnými rozpory ve školních matrikách. "O okolnostech a výsledcích výzkumu byli informováni vybraní potomci Boženy Němcové," stojí ve zprávě. Muzeum uvedlo, že odborníci postupují s vědomím, souhlasem a podporou těchto potomků.

Takzvaná mitochodriální DNA se nachází mimo buněčné jádro a předává se do další generace striktně prostřednictvím vaječné buňky matky, proto je tento typ DNA použitelný výhradně při určování dědičnosti po předcích v nepřerušené ženské linii. Výjimkou mohou být synové v první generaci, tuto možnost využil badatelský tým v případě Boženy Němcové a syna Hynka.

Podle Horkého by dalším krokem mohlo být pátrání ať už v linii oficiální či alternativních. Odborníci by museli vytipovat příbuzenskou linii a najít u ní přímé ženské potomky, uvedl Horký.

Božena Němcová, která je považovaná za zakladatelku novodobé české prózy, se narodila zřejmě 4. února 1820 ve Vídni a zemřela 21. ledna 1862 v Praze. Datum narození zpochybňují školní matriky, podle kterých se narodila v roce 1817 či 1818. Někteří badatelé tvrdí, že Němcová mohla být šlechtického původu a pocházet z rodinného okolí vévodkyně Kateřiny Zaháňské. Jejím nejslavnějším dílem je kniha Babička, jde o vyprávění o moudré, milované a vnoučaty obklopené stařence, k níž chodí pro radu rodina i sousedé, staří i mladí. Kromě zidealizovaného pohledu do vlastního dětství líčí Němcová v Babičce i řadu venkovských lidových zvyků.

Členy vědeckého týmu, který se výzkumem spisovatelčina DNA zabývá, jsou odborníci z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Památníku národního písemnictví, laboratoří Genexone a LMG U.S.G.POL, Ústavu lékařské genetiky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky. Vedoucím týmu je ředitel Muzea Boženy Němcové.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek