Vědcům se povedl přelomový objev. Zjistili, že člověk existuje mnohem déle, než se myslelo

ČTK

luš

Vědci v Maroku našli fosilie člověka (Homo sapiens) staré 300 000 let. Jsou tak o 100 000 let starší než dosud známé nejstarší kosti člověka rozumného. O senzačním objevu mezinárodního týmu vědců informuje ve svém nejnovějším vydání časopis Nature.

Úlomky kostí starých 300 000 let zkoumali vědci pod vedením Jeana-Jacquesa Hublina z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. I experti, kteří se na studii nepodíleli, hovoří podle agentury DPA o senzaci.

Jako nejstarší důkaz o existenci Homo sapiens byly až dosud považovány 195 000 let staré nálezy z lokality Omo Kibish v Etiopii.

Díky nejnovějším poznatkům lze nyní i na dřívější sporné fosilie hledět v novém světle. Například 260 000 let starý úlomek lebky z Florisbadu v Jihoafrické republice teď také vědci přiřazují druhu Homo sapiens.

„Dlouhou dobu jsme si mysleli, že kolébka lidstva ležela před zhruba 200 000 lety někde ve východní Africe,“ řekl Hublin. „Naše údaje ale ukazují, že se Homo sapiens už před zhruba 300 000 lety rozšířil po celém kontinentě,“ dodal vědec.

Dávno předtím, než moderní člověk před zhruba 100 000 lety opustil Afriku, tedy podle nových poznatků osídlil celou Afriku.

sinfin.digital