Jeden z největších divů světa, Velká sfinga v Gíze, je stále opředená mnoha legendami. Jde o největší sochu vytvořenou z jednoho kusu kamene. Ukrajinští vědci nyní přišli s tvrzením, že sfinga vznikla už před 800 tisíci lety. To by znamenalo, že ji zřejmě nevytvořil člověk.
Teorii o stáří sochy lva s lidskou hlavou ukrajinští vědci odvozují ze stavu povrchu monumentu. Dosavadní teorie předpokládaly, že sochu poškodil především vítr v kombinaci s pískem. Tyto vlivy jsou viditelné i pouhým okem. Tvrdší vrstvy horniny nepodléhají erozi tak jednoduše jako ty měkké, což způsobuje specifické zvlnění povrchu, které je na těle sfingy možné vidět.
Ukrajinci Maničev Vjačeslav a Alexandr Parchomenko nyní přišli s tvrzením, že toto zvlnění ve skutečnosti způsobilo dlouhodobé působení vody. Poukazují při tom na to, že hlava sochy toto zvlnění postrádá, tudíž musela odolávat jiným podmínkám než tělo.
Odvolávají se i na výsledky geologického výzkumu, který tvrdí, že na Gízskou plošinu před zhruba 5,2 až 1,6 miliony lety pronikala mořská voda a postupně ji zaplavovala. V kombinaci s řekou Nil se na tomto území utvořilo množství sladkovodních jezer, které zde byly od starších až do mladších čtvrtohor. Velká erozní dutina na určité části sfingy by tak měla odpovídat hladině vody jednoho z jezer z této doby. Na základě těchto faktorů vědci nyní tvrdí, že sfinga zde musela stát již tehdy, tedy před 800 000 lety.
