Na sklonku devatenáctého století spatřila opět světlo světa bájná Trója. Dlouho se mělo za to, že město, které podle Homérova eposu Ilias zničila válka o unesenou krásnou manželku spartského krále Helenu, objevil dobrodruh a amatérský archeolog Heinrich Schliemann. Němec se ale pouze chlubil cizím peřím, skutečného objevitele zamlčel.
Ten příběh slyšel kdysi ve škole každý. Heinrich Schliemann, bohatý muž se zájmem o archeologii, zjistil díky pozornému studiu Homérova eposu Ilias, kde se pravděpodobně nacházela starověká Trója. Město bylo do té doby považované za pouhý básníkův výmysl, a tak se amatérský archeolog setkával zkraje s posměchem.
Smích ale všechny přešel, když začal Schliemann na určeném místě kopat, a skutečně pozůstatky starověkého města nalezl. Přitom objevil poklad krále Priama i překrásný zdobený diadém Krásné Heleny Trojské, kterým korunoval svoji mladičkou manželku Sophii.
Krásný příběh o nadšenci se silnou vůlí bohužel není pravdivý. Heinrich Schliemann byl dozajista v mnohých ohledech obdivuhodný muž. Mluvil patnácti jazyky a měl hluboký zájem o klasickou literaturu. Už v mládí ovšem prokázal, že mu nedělá potíže řídit se heslem: „Účel světí prostředky.“ Své jmění, které dával v pokročilejším věku tak rád najevo, totiž nabyl z prodeje zbraní za Krymské války.
Schliemannovi nelze upřít zájem o Homérovy eposy, Tróju skutečně nalézt chtěl. K průzkumu si ale vybral špatné místo. Stejně jako drtivá většina jeho současníků se totiž domníval, že se ruiny nachází v místě zvaném Bunarbashi na pobřeží Řecka.
Starověcí spisovatelé a malá část učenců se naopak domnívala, že Trója leží v Turecku ukrytá pod nánosy hlíny na pahorku Hisarlik. Mezi nimi byl také britský úředník a amatérský archeolog Frank Calvert, který se rozhodl tam začít kopat. Schliemann při své cestě do Turecka Hisarlik rovněž navštívil, místo jej ale nepřesvědčilo, a tak z něj bez povšimnutí zase odjel.