Za druhé světové války bojovali v Sýrii i Čechoslováci proti Čechoslovákům

Jaroslav Šajtar

Aby zajistil křídlo svých vojsk bojujících v severní Africe, britský generál Archibald Wavell zahájil 8. června 1941 tažení mající za cíl okupaci Francouzského mandátu Sýrie a Libanonu, ovládaného kolaborantským vichistickým režimem (operace „Exporter“). Francouzská posádka zde podléhala vysokému komisaři Henrimu Dentzovi a generálu Andrému de Verdilhakovi a čítala 38 000 mužů (převážně Arabů) v 33 pěších praporech.

Její výzbroj tvořilo 120 děl, 90 tanků, stejný počet letounů, dva torpédoborce a tři ponorky. Útočící spojenecké síly pod velením generálmajora Wilfrida Lewise Lloyda měly zpočátku jen 20 000 vojáků australské 7. pěší divize, 5. indické brigády, částí 1. jezdecké divize a šest pěších praporů, tankové roty a dělostřeleckého praporu Svobodných Francouzů, věrných generálu Charlesi de Gaullovi, jimž velel plukovník Georges Catroux. Tyto síly ze vzduchu podporovalo 70 letounů a z moře dva křižníky a deset torpédoborců. Později je doplnily posily v podobě dvou brigád 6. pěší divize a 2. brigády 10. indické divize z Iráku.

Francouzi neměli Brity v lásce

Britské kolony postupovaly podél středomořského pobřeží a jednotky z Iráku vpadly do Sýrie. Vichističtí Francouzi kladli na několika místech tak tvrdý odpor, že jejich protivníci museli na řece Lítání nasadit elitní commando č. 11, které zaplatilo čtvrtinovými ztrátami – ze 480 nasazených mužů 120 padlo nebo utrpělo zranění –, aby prorazili francouzské obranné linie před hlavním městem Damaškem, jenž padl 21. června. Veškerý francouzský odpor však skončil teprve 12. července.

Pokračování článku si přečtěte na webu Reflex.cz.

sinfin.digital