Židovské divadlo chtělo přijet do Hitlerova nacistického Berlína. A Goebbels to schválil

ČTK

Pavel Novotný

raz

„Vážený pane ministře Goebbelsi, hebrejské národní divadlo Ha-Bima se sídlem v Palestině pojede v říjnu na Světovou výstavu do Paříže. Žádáme Vás tímto o povolení vystoupit v Berlíně ve dvou týdnech počínaje 3. listopadem. Prosím o včasnou odpověď.“

Začátek absurdního románu? Hořká židovská anekdota? Ne, telegram tohoto znění vrchnímu nacistickému propagandistovi opravdu poslal manažer slavného židovského divadla. Objevili jej badatelé z Telavivské univerzity, kteří se probírali dokumenty slavné scény v souvislosti se stým výročím jejího založení.

Tím ale dialog s nacisty nekončil. Joseph Goebbels totiž s berlínskou návštěvou hebrejského souboru souhlasil. Ostatně, ve 20. letech minulého století se v tisku pochvalně vyjádřil o jakémsi představení tohoto hebrejského souboru.

Herci se tedy na podzim roku 1937 v Paříži sbalili a vydali na vlak do Německa, kde je nakonec zastihl další telegram, tentokrát od jiného nacistického předáka Hermanna Göringa. Ten na poslední chvíli německé vystoupení zarazil. Herci podle listu Jerusalem Post tedy Německem jen projeli, v Berlíně nevystoupili a pokračovali v evropském turné.

V roce 1933, kdy se Hitler chopil moci, žilo v Německu přes půl milionu Židů. Více než polovina z nich (304 tisíce) stačila do roku 1939 emigrovat. Nacisté začali s perzekucí Židů hned po svém nástupu, represe pak postupně sílily – v roce 1937 už Židé nesměli sloužit v armádě, pracovat jako úředníci, veterináři nebo učitelé. Už dva roky platily tzv. Norimberské zákony, které Židy kromě jiného zbavily německého občanství. O systematické genocidě evropských Židů nacisté rozhodli v roce 1942.

sinfin.digital