Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Židy by vraždil znovu, spravedlnosti unikl. Nové svědectví o posledních dnech nacistického zločince Brunnera

Židy by vraždil znovu, spravedlnosti unikl. Nové svědectví o posledních dnech nacistického zločince Brunnera

Dlouho se nevědělo, kde přebývá a zda je ještě vůbec naživu. Nechvalně proslulý nacistický zločinec Alois Brunner, který má na rukou krev desetitisíců Židů, tak dlouho unikal spravedlnosti, až jí unikl úplně. Jeho poslední dny zmapoval francouzský magazín XXI.

Autor takzvaného konečného řešení židovské otázky Adolf Eichmann o něm mluvil jako o svém nejlepším muži. Rakouský rodák Alois Brunner se během druhé světové války podílel na vyhlazování židovského obyvatelstva v několika evropských zemích. Do transportů poslal na sto třicet tisíc lidí.

Trestu se mu ale podařilo uniknout. Konec války strávil v Čechách, odkud ho se změněnou identitou odsunuli coby sudetského Němce. V padesátých letech emigroval do Egypta. Po krátkém angažmá u alžírské Národně osvobozenecké armády se přesunul do Sýrie, kde údajně učil tajnou policii mučící a výslechové metody, které pro své potřeby vymysleli nacisté.

Byť syrský režim odmítal, že se Brunner vyskytuje na jeho území, hovoří se o tom, že na počátku osmdesátých let na něj Izraelci spáchali atentát. Bomba nastražená v balíčku utrhla Brunnerovi čtyři prsty na ruce a připravila ho o oko.

Před dvěma lety zveřejnilo Centrum Simona Wiesenthala, zabývající se pátráním po bývalých nacistech, informaci, že Brunner zemřel v Damašku v roce 2010. Jak strávil poslední dny, ale doposud nebylo známo.

Podle zjištění francouzského magazínu XXI, na které poukázala agentura AFP, přežíval Brunner od roku 1989 prakticky v domácím vězení v suterénu jednoho z domů v diplomatické čtvrti v Damašku, kam ho z bezpečnostních důvodů umístil tehdejší syrský režim. „Zavřely se za ním dveře a už se nikdy neotevřely,“ sdělil magazínu Omar, někdejší člen tajné syrské policie, který Brunnera hlídal.

Společně s dalšími dvěma někdejšími kolegy dosvědčil, že Brunner dožíval ve skutečně bídných podmínkách. Nedokázal se umýt a k jídlu měl na výběr mezi bramborami, vejci a armádním proviantem, který se prý moc nedal jíst. „V posledních letech hodně plakal, každý ho slyšel,“ dosvědčil další z Brunnerových strážců Abú Hussein.

Strážci také zpochybnili datum úmrtí nacistického zločince. Brunner prý zemřel o řadu let dříve, než tvrdí Centrum Simona Wiesenthala. Podle Omara byl Brunner potají pohřben v souladu s muslimskými zásadami v prosinci 2001 na damašském hřbitově Al-Affif.  

Do konce svých dnů zůstal přesvědčeným nacistou a antisemitou. Svých činů nelitoval.„Jsem se svým životem spokojen. Všichni si zasloužili zemřít, protože to byli ďáblovi agenti a lidský odpad. Kdybych mohl, udělal bych to znovu,“ uvedl Brunner v jednom z rozhovorů na konci osmdesátých let.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek