17. listopad – Zemanovci a Antizemanovci, na značky!

17. listopad – Zemanovci a Antizemanovci, na značky!

V době desátého výročí 17. listopadu došlo k monopolizaci tohoto svátku skupinami, které vyjadřovaly protest proti aktuální politické situaci (akce Děkujeme odejděte). Od té doby je tenhle státní svátek přetížený momentální politikou a společnost spíš rozděluje, než by ji spojoval.

Sedmnáctý listopad je jediný český státní svátek, který většinové populaci něco bezprostředně říká. Zbylé svátky, včetně toho oficiálně nejvýznamnějšího (28. říjen), jsou spíš připomenutím dávných bitev a událostí (sv. Václav, upálení Husa), které působí na úrovni druhohorních ještěrů.

Kdežto sedmnáctý listopad má pro většinovou populaci jasné poselství – den, kdy skončil komunistický režim, a přišla svobodná společnosti. Té si může dát každý znaménko, jaké chce, ale je nezpochybnitelné, že 17. listopad byl zlom, předěl, mezník v životě každého. Dokonce i toho, kdo se tehdy ještě nenarodil.

V době desátého výročí 17. listopadu došlo k monopolizaci tohoto svátku skupinami, které vyjadřovaly protest proti aktuální politické situaci (akce Děkujeme odejděte). Od té doby je tenhle státní svátek přetížen momentální politikou a společnost spíš rozděluje, než by ji spojoval.

Zatímco 1. máj byl dlouhá léta charakterizován střety anarchistů, skinheadů a policie, je 17. listopad v posledních třech letech polem bojů mezi Zemanovci a Antizemanovci. Začalo to akcí červená karta Zemanovi a vrcholí to peticí Týdny občanského neklidu.

Antizemanovci zpočátku dávali především najevo svou frustraci, že nebyl na Pražský hrad zvolen jejich kandidát Karel Schwarzenberg. Zemanovci, v čele s tím nejvyšším, se pokusili proti tomu mobilizovat svou část společnosti a účelovými provokacemi se jim to zčásti podařilo. Tehdy se zrodily dnešní boje, ve stylu kavárna proti venkovu.

Jedni i druzí v tom našli svou zálibu. Působí to tak, že jeden i druhý tábor se vzájemně potřebují, aby mohly demonstrovat svou výjimečnost. Navážet se do prezidenta Zemana začíná být svou snadností druhem intelektuální konformity. Kdežto navážet se do kavárny je svým způsobem cynická hra s vlastními voliči, způsob jak postavit někoho proti někomu a mít z toho prospěch. V každém případě se odehraje další variace téhož, v níž už zazní tóny příští prezidentské volby. Takže, Zemanovci a Antizemanovci, na značky, státní svátek začíná.

Autor je komentátorem Reflexu