Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Astana podruhé. Jednání o syrském příměří nefungují. Komentář Terezy Engelové

Astana podruhé. Jednání o syrském příměří nefungují. Komentář Terezy Engelové

Už první lednové kolo rozhovorů o řešení syrského konfliktu v kazašské Astaně poodhalilo, jak komplikovaná budou další jednání. Zástupci Ruska, Turecka, Íránu, syrské vlády a části opozičních skupin se sice sešli na první společné oficiální schůzce. K jednomu stolu, ale jednotliví zástupci znepřátelených stran odmítali zasednout. Neshod je mnoho a vůle je řešit, zatím stále relativně malá.

Technicky vzato

Ve spojení s druhým jednáním v Astaně začalo v posledních dnech čím dál častěji zaznívat slovo „technický". Z „technických důvodů” posunuli pořadatelé plánovaný začátek jednání ze středy na čtvrtek. Pozvaní zástupci opozice zas oznámili, že je budou reprezentovat pouze „technické týmy” složené z právníků a vojenských expertů. Je jasné, že za technickými problémy nestojí závada mikrofonů v jednacím sále. Co je tedy hlavní problém Astany II.?

Na poli chybí důležití hráči

Především, že jednání se neúčastní všichni aktéři šest let trvajícího konfliktu. Z opozice chybí zástupci radikálních opozičních skupin, na které se nevztahuje dohodnuté příměří (např. Džund al-Aksá, ale především početná Džabhat Fatah aš-Šám - bývalá fronta an Nusrá). Už prvního kola rozhovorů se kvůli „opakovaným útokům” ze strany asadových a ruských vojsk odmítla zúčastnit i pozvaná umírněnější Ahrár aš Šám.

Tyto islamistické skupiny mají pod kontrolou významné části provincie Idlíb, kde se v současné době soustředí protiasadovská opozice. Hlavně se tam ale uchýlily desítky tisíc civilistů prchajících z dobytých opozičních území, např. východního Aleppa. Tvářit se, že mír se udrží i bez aktivní účasti těchto skupin, nelze. Stejně jako v případě ještě důležitější chybějící součástky astanských jednání – Kurdů. Moskva sice o jejich účast v Astaně stála, zabránili jí ale Turci.

Kurdská Sjednocená demokratická strana PYD a její ozbrojené křídlo YPG kontrolují kromě linie Azáz-Džarábulus, kde probíhá turecká operace Štít Eufratu, celý sever Sýrie. Je proto velmi těžké představit si, že by jakákoliv seriózní jednání o budoucnosti země, mohla proběhnout bez účasti kurdských zástupců. A Turecko se s tím bude muset do budoucna vyrovnat, nebo samo riskuje odsunutí na vedlejší kolej. Jak dokazuje i schůzka v Astaně. Zatímco Turci chtějí řešit především technikálie příměří a případné humanitární koridory nebo výměny zajatců, Moskva by se ráda věnovala vyšší politice a budoucímu uspořádání Sýrie. Když to nešlo v Kazachstánu, pozvala si Kurdy zvlášť.

Moskevský kurdský trumf

Ve stejný den, kdy měla začít, ale nezačala jednání v Astaně, se v Moskvě sešli kurdští politici z Turecka, Sýrie, Iráku i Íránu. Kurdská média sjezd označila jako Kurdskou národní konferenci a bez nadsázky se dá říct, že Rusko jejím uspořádáním, upevnilo otěže budoucích mírových jednání o podobě Sýrie ve svých rukou.

Zatímco prezident Trump řeší především aféru s vlivem Moskvy na jeho nejbližší spolupracovníky, Rusko, zdá se, přebírá dosavadní výsadní pozici Washingtonu jako hlavního spojence Kurdů na Blízkém východě. Do jak velké míry ukážou už příští týden mírová jednání o Sýrii, které organizuje OSN v Ženevě. Od několikrát odložených rozhovorů, kterých se mají narozdíl od Astany zúčastnit i Spojené státy, si znepřátelené mocnosti i skupiny bojující v Sýrii slibují skutečný průlom v konfliktu. V zájmu trpících syrských civilistů nezbývá, než doufat, že se jejich očekávání naplní. 

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek