Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čína chce být novým vůdcem globálního světa. Jak to asi může vypadat?

Čína chce být novým vůdcem globálního světa. Jak to asi může vypadat?

Dominance Západu nad světem se prý chýlí ke konci. Nastává čas nového světového řádu, jehož bezpečnost potřebuje své vůdce – a nabízené příležitosti by se údajně měla chopit Čína.

 

O nové roli Číny se světě promluvil čínský prezident Si Ťin-pching minulý týden v Pekingu a nyní jeho prohlášení obíhá komunistickou stranou i státním tiskem. Čína tak poprvé otevřeně popřela svá dosavadní tvrzení, že neusiluje o světovou hegemonii a „nechce být vůdcem“, upozornil pro web Českého rozhlasu sinolog Ondřej Klimeš.

„Ať už se mezinárodní situace změní jakkoli, musíme si udržet naši strategickou stabilitu, strategické sebevědomí a strategickou trpělivost,“ citovala čínského prezidenta agentura Reuters.

To se tedy máme na co těšit. Jakmile se můžeme dočíst o posledních počinech čínského prezidenta, stojí to za to.

Jak uvádí například server sinopsis.cz: „Na konci loňského roku proběhla v ČLR konference o vzdělávání a ideologii. Že to nebyla běžná událost, naznačovala již účast: kromě akademiků a učitelů do konferenční síně zasedli vysocí státní úředníci, generálové, členové Stálého výboru politbyra i samotný Si Ťin-pching. O co šlo, jasně ukázal předsedův projev: školy musí mít správnou ideologickou orientaci a správně vyučovat široké masy studentů a učitelů ústředním socialistickým hodnotám a marxismu-leninismu. Jak následně vysvětlil v novinovém článku sám ministr školství Čchen Pao-šeng, univerzitní prostředí se totiž stalo primárním terčem nepřátelských sil.“

To je jen část za celek. Problémy čínských učitelů nás nemusí přímo tížit, ale jde o ukázku myšlení, které bude přítomné i v čínské „měkké síle“, tedy snahy využít ekonomického vlivu v dalších zemích světa a následně i s tlakem na to, aby se „partneři“ Číny chovali „rozumně“. Toho jsme ostatně svědky i u nás. V době, kdy se Spojené státy stahují do sebe, což není jen záležitost Donalda Trumpa, ale viděli jsme to už u jeho předchůdce Obamy, nás čínská záliba v globalizaci může spíše znepokojovat.

Státy nemají přátele, jak známo, ale zájmy. Teď jde o to, čí zájmy to jsou a jestli jsou skutečně pro zúčastněné země společné.

Další příspěvky autora si můžete přečíst na webu Reflex.cz.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek