Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČSSD rezignovala na zahraniční politiku. Komentář Víta Dostála a Pavla Havlíčka

ČSSD rezignovala na zahraniční politiku. Komentář Víta Dostála a Pavla Havlíčka

Sociální demokraté v zahraničněpolitické části svého programu píší o strategické spolupráci s Ruskem a Čínou. Naopak zcela mlčí o lidských právech.
Pro stranu, která v posledních letech držela otěže zahraniční politiky, je to velmi špatná vizitka. ČSSD také fakticky klade další podmínky pro přijetí eura v Česku.

Sociální demokraté se často ohánějí tím, že jejich vlády dovedly ČR do NATO i Evropské unie. Tento výrok jakoby měl zdůraznit zásluhy i um ČSSD v zahraniční politice. Co tedy ČSSD říká o Evropě a světě ve svém programu?

Plně v duchu celé předvolební kampaně sociální demokraté konstatují, že „nerovnosti a rozdíly v životní úrovni jsou pro nás téma číslo jedna i v debatě o Evropské unii a její budoucnosti.“ Nemají platit jiná pravidla pro „bohaté“ a jiná pro „chudé“. Přibližování životní úrovně, sociálních standardů i odstraňování bariér se prolíná celou „unijní“ částí programu, a ač to neřekne naplno, ČSSD se tím hlásí k dalšímu prohlubování integrace. Stejně jako u v Česku oblíbeného problému dvojí kvality potravin totiž sociální demokraté chtějí od institucí EU více aktivity.

Podle ČSSD má Česko být v pomyslném jádru Evropy. K přijetí eura se však ČSSD staví ještě odtažitěji než kdy dříve. Požaduje, aby EU zavedla nástroje skutečné sociální konvergence, tedy sbližování mezd, životní úrovně a sociálních standardů. Jinými slovy: „My to euro zavedeme, ale nejdříve musíte zařídit, abychom se měli lépe.“ Perspektiva zavedení společné měny se tak dle programu ČSSD nachází v daleké budoucnosti.

Druhým poněkud překvapivým momentem v sociálnědemokratickém programu je snaha „udržovat dobré strategické vztahy s globálními velmocemi – USA, Čínou a Ruskem“. Ačkoli úsilí o zlepšení vztahů s Čínou již nikoho nepřekvapí – zejména pak po tzv. prohlášení nejvyšších ústavních představitelů k Číně – zmínka o Rusku je přinejmenším zarážející.

Česko-ruské vztahy v současné době rozhodně nelze označit ani za dobré, ani strategické a jakým způsobem je chce ČSSD udržovat, není vůbec jasné. Obzvláště pokud přidáme, že ČSSD podporuje přiblížení zemí sdružených v evropské politice Východního partnerství blíže k EU, proti čemuž Rusko dlouhodobě vystupuje. Zařazení Ruska mezi strategické partnery je možné vysvětlit stále přetrvávajícím vnitřním rozdělením strany a vlivem křídla prosazujícího blízké vztahy s Moskvou.

Zatřetí, české politické strany se předhánějí ve slibech zvyšování rozpočtu českých ozbrojených sil na 2 % HDP, jak se k tomu Česká republika zavázala na summitu Severoatlantické aliance v roce 2014. Sociální demokracie však působí se svými 1,4 % v roce 2021 ospale a bez vyšších ambicí. Bylo by tak nezbytné v letech 2022 – 2024 zvedat výdaje o 0,2 % HDP každý rok. Tento přístup kontrastuje s podporou modernizace ozbrojených sil či v programu deklarovaným významem NATO pro zajištění míru a bezpečnosti v Evropě.

Zahraniční politika bez lidských práv?

Nad čím bychom se měli rozhodně pozastavit, je chybějící odkaz na podporu lidských práv ve světě, tradiční domény ČSSD, která si našla místo v programech z let 2013, 2010 i 2006, ale z toho letošního úplně vypadla. Tato skutečnost je znepokojující obzvláště v souvislosti s výše zmíněným postojem ČSSD vůči Rusku nebo Číně. Bylo to navíc právě ministerstvo zahraničních věcí, které otevřelo debatu o nové podobě podpory lidských práv. Ministrovi Zaorálkovi však nakonec celý mumraj kolem práv druhé a třetí generace nestál ani za zmínku ve volebním programu. ČSSD pak v programu hovoří o prosazení „jasné definice sociálního pilíře zahraničí politiky“. Co však tento termín skrývá, zůstává zahaleno tajemstvím.

Pokud ČSSD ve svém programu tvrdí, že ČR je „pro naše partnery a spojence stabilní, čitelný a spolehlivý partner“, po přečtení zahraničněpolitické části programu se s takovou tezí ztotožnit nelze. ČSSD na zahraniční politiku v programu v zásadě rezignovala. To je o to více překvapující, pokud uvážíme, že sociální demokraté drží několik postů klíčových pro zahraniční politiku – jejím lídrem je současný ministr zahraničních věcí a z ČSSD jsou i premiér a oba předsedové parlamentních komor.

Vít Dostál je ředitelem a Pavel Havlíček analytikem Výzkumného centra AMO.

Text vyšel původně na blogu AMO.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek