Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Diskuse o filmu Svět podle Daliborka utnuli diváci. Komentář V. Bucherta

Diskuse o filmu Svět podle Daliborka utnuli diváci. Komentář V. Bucherta
 

Poměrně výživná a vášnivá diskuse probíhala kolem dokumentárního filmu Víta Klusáka Svět podle Daliborka, který popisuje život a myšlenky neonacisty z Prostějova. Dílo, které mělo premiéru na festivalu v Karlových Varech, zamířilo 13. července do kin a tam zcela propadlo. Přestože média o něm hojně referovala, diváky vůbec nezajímá. Proč?

Film Svět podle Daliborka, který z nějakého podivného důvodu nese i podtitul Portrét něžného neonacisty, vidělo do 23. července v českých kinech jen 5280 diváků, což je i na dokumentární film hodně málo. Už po dvou týdnech proto podle oficiální statistiky Unie filmových distributorů vypadl z dvacítky nejnavštěvovanějších děl v kinech České republiky.

Důvod je poměrně jasný – není to film téměř pro nikoho.

Předchozí diskuse, jak moc to je, či není dokument, je z pohledu možného diváckého zájmu zcela irelevantní. Daliborek totiž není, alespoň podle filmového zpracování, žádný neonacista, kterého bychom se měli bát, je to pouhá parodie na něj. Takže je jedno, co je nahraného a co reálného.

Film má i celkem zábavné části, ale ani to není žádný důvod jít do kina a koupit si lístek. Pokud by režisér Klusák zvládl natočit něco, co by skutečně dokumentovalo podhoubí neonacistické scény, jejíž některé postoje (například otázky migrace) jsou dnes i součástí většinového názoru, pak by možná na film přišel i někdo, kdo o těchto věcech více přemýšlí. Jenže to se nepodařilo, klouže to vše po povrchu. Není to žádná silná výpověď, pouze taškařice.

Na film tak šli pouze lidé, kteří zřejmě o něm četli v souvislosti s diskusí kolem promítání v Karlových Varech. Nebo podivíni jako já, kterého zajímalo, zda se film dá nějak využít při spíše politologickém sledování neonacismu jako jevu. Nedá. Nic nového se v něm nedozvíte. Skuteční neonacisté se pak filmu mohou jen smát, protože je to jen barevná karikatura.

Přitom například web kinomaniak.cz na začátku roku zařadil Daliborka mezi 100 nejočekávanějších filmů roku u nás.

Na delší diskusi je pak v tomto případě otázka (už mnohokrát rozebíraná), proč se v posledních letech tolik dokumentárních filmů tlačí do českých kin, přestože předpoklad toho, že divácky pohoří, je poměrně vysoký. Pořád se to opakuje, i když je jasné, že mnoho těchto děl patří pouze na druhý program veřejnoprávní České televize.

Novinář Tomáš Stejskal v recenzi na webu ihned.cz o Daliborkovi napsal, že „lze pochybovat, zda může zrovna takto pojatý film otevřít celospolečenskou debatu“. Trefil se naprosto přesně. Film nic neotevřel. Film ani nic neuzavřel. Je to jen film pro film, což je na dokument málo. Diváci se zachovali přesně podle toho.

Další komentáře autora si můžete přečíst na webu Reflex.cz.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek