Hoši do dílen, dívky k plotně. České školství se připravuje na diktaturu proletariátu

Jednou jedinkrát jsem měl ve škole trojku na vysvědčení. Bylo to z „dílen“ v osmé třídě. Rozhodla maličkost: zapojovali jsme elektrický obvod, já si vytáhl ten nejsložitější a úplně se mi to nepodařilo. Je to jedna ze tří vzpomínek, které na dílny mám. Druhá je, že můj spolužák Z. Š. si rozříznul ruku pilou a další spolužák J. K. měl z dílen obrovský strach, protože čelil šikaně od několika nezvladatelných jedinců a v dílnách bylo tolik nářadí, které mu mohlo způsobit značné utrpení. A také způsobilo.

Tak prostě školství na začátku 90. let vypadalo a jsem rád, že můj syn se nemusí s podobně stupidním systémem potýkat. Ovšem co není, může být. Premiér v demisi Andrej Babiš se v úterý dohodl se zástupci Rady řemeslných cechů, že do škol vrátí předmět „dílny a pozemky“. Zaplaťpánbůh, že jim nikdo neřekl, že dívky měly i předmět „vaření“. Vzhledem k tomu, že si zjevně dost našich politiků myslí, že žena patří k plotně, nepochybně by též slavilo návrat.

Česko je dost možná jedinou zemí v Evropě, kde se lamentuje nad nedostatkem řemesel. Je celá řada členských států EU, kde můžete provozovat řemeslo bez výučního listu. Není to ideální, ale vsaďte boty, že tamní domácnosti a nemovitosti vypadají o dost lépe než ty v Česku, U nás sice každý absolvoval dílny, ale vesměs je to patlal, jehož životním dílem je kývající se kůlna na zahradě a kolem domu má bordel, který ostatním nevadí jen proto, že ho tam mají také.

V Praze vzniká výzkumné Centrum Borise Němcova: „Chceme ukázat Rusko jinak než tamní novináři“

sinfin.digital