Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

I tebe si kúpím! Babišův premiérský plán je lakovaný na růžovo. Komentář Z. Šarapatky

I tebe si kúpím! Babišův premiérský plán je lakovaný na růžovo. Komentář Z. Šarapatky

Kdo se utěšoval nadějí, že o prázdninách neuslyší jméno Andrej Babiš, zažívá trudné dny. Obzvlášť zarytí romantici, v jejichž představách mizí i ti nejurputnější populisté české politiky aspoň načas do lesů nebo k vodě, aniž by tam na potkání vnucovali koblihy, teď raději mění domovinu za vzdálené pláže. Tam prý Babiš nelehává, zapřísahal se před časem na prachatickém náměstí. Nelže, doma je totiž na Francouzské riviéře, ne v Chorvatsku. Přesto je ho všude plno.

Když se zrovna nemuchluje s domácími mazlíky voličů, ohromuje je na sociálních sítích „selfíčky“ (sic!) u pisoáru nebo se škrábe na koncertní pódia za hvězdami popmusic. Ty z nich, jež jsou ochotny zazpívat za pár kaček třeba Internacionálu, mu navíc půjčí mikrofon a přidají pár vřelých slov, jaké terno je slovenský oligarcha pro českou zemi.

Za vyslovený majstrštyk šéfa ANO lze ale považovat fikaný průnik do folklóru a jeho rozpustilé juchání na nedávné jízdě králů ve Vlčnově stejně, jako návštěvu u tamního faráře. „Já teda nechodím do kostela, ale věřím, že Bůh existuje a je spravedlivej,“ řekl před časem někdejší marxista z povolání. Kam se nedostane sám, tam hned šturmují místní buňky ANO. Ta v moravských Jedovnicích chce místním zaplatit fungl nové kroje. Za hlasy u voleb. Na své si ale přijdou i děti, štědrý strýc Andrej jim teď po republice točí grátis zmrzlinu.

Kdo umí, ten umí; Babišovi skáče na špek leckterý občan. Dotační kšefty a původ jeho miliard jsou pro něj španělská vesnice, zato rozumí drbům, že tu „všeci kradnú“. Těm tleská stejně, jako lžím, že politika je pokaždé jen špína, zato za Babiše tu prý bude blaze. Že bude stát řídit jako svoji firmu a pro soukromý apetyt do mrtě vyždímá republiku, tu zjevně nevadí. Překážkou už není skoro nic.

Ochota části společnosti vyměnit svobodu za Kostelecké uzeniny a rohlík z Penamu zas tolik nepřekvapuje. O cti každého, kdo tu kdysi zvonil klíči za lepší časy bez fízlů a Babišovy KSČ, tu raději nemluvě. O frustraci ze současné politiky tradičních stran, kterou do omrzení omílají zdejší politologové, přitom vůbec nejde. Země si nežije extra špatně a po imigrantech ani vidu, ani slechu. O naivitu, s jakou ale volič ignoruje fakta o Babišově minulosti i současnosti a doslova hltá jeho plané sliby a silácká gesta, aniž by dohlédl jejich trpkého konce, jde pak v první řadě.

Pár měsíců před volbami teď Babiš systematicky obkličuje zemi. Že mu přitom zdatně sekundují volební průzkumy, jejichž autoři z různých agentur mohou bez uzardění žonglovat už i ve veřejnoprávních médiích se svým artiklem podle aktuálního stavu firemního účtu, je víc než zřejmé. Preference pouhých pěti nebo patnácti stovek respondentů z řad milionů oprávněných voličů tu tak může dál nerušeně posilovat falešný obraz Babišova ANO coby nejsilnějšího favorita podzimních voleb. Čísla jsou pokaždé chytlavá a doba slyší na sílu víc, než na slušné lidi v zavedených stranách, ze kterých agentury přes noc vyrobily poražené nýmandy.

Ruku v ruce s cinknutými průzkumy tu pak nastupují média. I kdyby se zítra pod podlahou Čapího hnízda našla Burešova estébácká průkazka, překřičí ji Babišovi novináři, že to je zas „účelovka“. Patří sem už i Zavoralův Český rozhlas; jeho komentátor Radko Kubičko pěl ausgerechnet ve veřejnoprávní televizi samou ódu na Babiše a k jeho potěše tu od hlavy až k patě poplival Kalouska. Na kruhové obraně svých zájmů totiž Babiš nikdy nešetří. Od nájemných žurnalistů, přes politické marketéry a poradce, kteří prodávají budoucnost vlastní země za existenční komfort a umoření rodinných hypoték, až po příští vysněné kariéry policistů a ambiciózních prokurátorů. Kde Babišovi odepírají přízeň a obdiv, tam spolehlivě zaskočí strach z budoucích potíží a oplétaček s úřady. Nebo rovnou z kriminálu. Vlastní názor je tu zase na překážku. Kdo ho má, moc šťourá a ptá se. Úkrok republiky k autoritářskému režimu navíc imponuje Hradu. Babiš Zemanovi zatím nepřekáží, do ruské cesty se mu neplete, Evropu kritizuje vždy podle směru větru a Zemanova potenciálního protikandidáta Martina Stropnického sestřelil v ANO hned na první dobrou. Tlačenku a prejt nosí na Hrad z Kostelce jen výběrové.

Také v hospodách prý Babiš boduje. S výjimkou těch, které už dojely na jeho EET. Mluví přece hlasem lidu. Ministryně práce je podle gentlemana z Agrofertu a možná budoucího premiéra kráva a ministr zahraničí debil, kterého by nechal zavřít. Od předsedy vlády by už prý zase nikdo nevzal kůrku. Ministra vnitra chtěl oligarcha pro změnu zničit ve „svých“ novinách. Ze servilního žurnalisty Přibila, který na tom „dělal“, je teď ale honem provokatér. Ve sprostotě jde Andrej Babiš už dávno za hranu; Václav Havel se podle něj paktoval s Moskvou a pravda a láska má jít rovnou mezi dámské nohy. Namísto otřesného obsahu nahrávek, které ilustrují Babišův skutečný charakter, má teď zase navrch jen štvanice na jejich autora.

Rozdíl mezi Babišem alias tribunem lidu a Babišem oligarchou je přitom doslova propastný. Metamorfóza arogantního a uštěpačného bosse, který jde za svým cílem přes mrtvoly a nejraději poslouchá jen svůj hlas, ve veřejně rozšafného a tolerantního šedesátníka s mladými zájmy či ustaraného státníka, který nezamhouří oka kvůli své momentální vlasti, je bezmála dokonalá. A kde selžou argumenty, hned přísahá na rodinu. Bez televizních kamer se ale chová jinak; glanc rychle ztrácí spolu s nervy a na fakta, která mu zrovna dvakrát nelichotí, hned sype urážku za urážkou. Od České televize, o jejíchž redaktorech mluví stále bez důkazu jako o zkorumpované pakáži, až po oponenty na náměstích i v politice.

V Prachaticích teď zaskočila Babiše kritika mladíka k podezřelým dluhopisům a Čapímu hnízdu. Ustrašené kuňknutí o vymytém mozku z úst jindy agresivního titána televizních debat, tentokráte pod palbou věcných výtek občana, odhalilo Babišovy slabé stránky. Je tu očividný strach z přímé konfrontace s reálnou ulicí, kde chybí jeho klaka a kde si nevystačí jen s dryáčnickým pomlouváním Miroslava Kalouska nebo předsedy vlády či legračními teoriemi o spiknutí všech proti jednomu. A úplnou ztrátu sebeovládání vidíme tam, kde Babiš není pánem situace. Koupit se totiž nedá každý a už vůbec ne ten, kdo pro peníze neztratil paměť. Politickou šmíru i mocné zbabělce země v čele vlády totiž už měla.

Andrej Babiš se teď netrmácí po letní republice jen pro mocenské ambice a odtud pro tučné kšefty, jak by se zdálo. „Nebudu rezignovat, můžete mě i zabít, ale nebudu rezignovat!“ křičel ještě před pár týdny hystericky na poslance po uveřejnění hutných nahrávek s novinářem Přibilem. „Zavřít Babiše, nemá být v politice. To je ten cíl. Potom, když mě nezavřou, ale asi ano, to se dá taky dobře zorganizovat, tak mě zastřelí,“ panikařil předseda ANO. V podzimních volbách se proto bude hrát o mnohem víc. O to, kdo s koho. O vlastní svobodu. O imunitu a nastavený čas pro trestní závěry v dotační kauze Čapí hnízdo, která zapáchá už na sto honů Babišovým malérem. Z premiérského křesla a s novými pořádky i staronovými lokaji v policii a v justici se na něj rychle zapomene. Zato na vyřízení účtů s každým, kdo mu kdy zkřížil plány od vlády až po byznys i média, zbude času habaděj. „I tebe si kúpím“ bude logem nové republiky. Volte Zemana a Babiše!

Autor je komentátor INFO.CZ.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek