Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jsem vyprofilovaný politický kandidát, vzkazuje Topolánek. Bude to stačit? Komentář V. Dostála

Jsem vyprofilovaný politický kandidát, vzkazuje Topolánek. Bude to stačit? Komentář V. Dostála

Země je rozdělená a zvyšuje se pnutí ve společnosti, lidé mají obavy. Situace vyžaduje změnu, odvahu pro změnu, sílu. Za daného momentu považuju svou kandidaturu na prezidenta za samozřejmost. Jsem navíc kandidát, který ví, co je politické řemeslo – tak by se daly ve stručnosti shrnout motivace, které vedly expremiéra Mirka Topolánka k boji o Hrad. A přestože bude mít novinářům i voličům hodně co vysvětlovat, pokud jde o svoji minulost, v politické kompetenci se s ním může měřit málokdo. Respektive pouze Miloš Zeman.

Což je přesně věc, na kterou bude Topolánek v kampani před přímou volbou prezidenta sázet. Zopakoval to během půlhodinové úvodní tiskové konference několikrát. Kromě kompetence se chce opřít, jak zdůraznil, například o fakt, že v sobě nenosí touhu po odplatě, prý se dokáže nad minulými spory přenést. Doslova řekl: „Nikdo nemůže říct, že bych ho podrazil, nedodržel dohodu nebo se zachoval nekorektně – nabízím vnitřní integritu, předvídatelnost.“ Navíc je navzdory své pověsti kontroverzní politické figury přesvědčený, že dokáže sjednocovat, což je vlastnost, která se tu od prezidenta tradičně vyžaduje. Za vůbec největší svoji výhodu pak označil to, že už vším prošel. „Dopustil jsem se chyb, jako každý. Dvakrát ale stejnou chybu nedělám,“ nepochybuje.

Taktiku ani předvolební strategii prozradit nechtěl. Ostatně ke kandidatuře se rozhodl před týdnem, vše teprve v chvatu připravuje. První dojem je přesto jasný: expremiér a někdejší předseda ODS ví, a taky toho hodlá v kampani patřičně využít, že se jako jediný může s Milošem Zemanem měřit v politickém umu a politické zkušenosti. Zatímco ostatní budou v navýsost politickém klání dělat ze své apolitičnosti z nouze ctnost, v mnoha ohledech kontroverzní Topolánek vsadí na to, že je figurou bytostně politickou, byť zdůrazňuje, že za ním žádný politický subjekt nestojí. Zda na to uslyší voliči, či zda u nich naopak převáží stín jeho minulosti, zatím nevíme. Nechat se mu ale musí, že na to jde mazaně.

Politika je skutečně svébytná disciplína, kterou bychom si měli hýčkat. Je to civilizační výdobytek, metoda, která nám umožňuje vyvažovat a smiřovat rozporuplné zájmy jednotlivých společenských skupin, aniž bychom se pobili. A máloco v tuto chvíli potřebujeme tolik, jako odolat náporu rozličných populistických hlasů, jejichž cílem je chod státu depolitizovat. Ke sporům, které štěpí politiku na pravo-levé ose, se můžeme vrátit později. Teď ze všeho nejdřív potřebujeme napnout síly k tomu, aby se nám vůbec politiku podařilo ubránit. Musíme ji rehabilitovat. I kdyby se Topolánkovi v kampani nepodařilo nic jiného, než právě tento boj nastolit jako součást předvolební agendy, nebude jeho angažmá zbytečné. A nic na tom nezmění argument, který známe už předem, totiž že politiku nemůže rehabilitovat někdo, kdo se předtím zasadil o její úpadek.

S Topolánkem lze nesouhlasit skoro ve všem, co hlásá. Až právě na to, že je politika hodnotou z nejvyšších. Je to vklad, který do předvolební kampaně Drahoš s Horáčkem prostě nepřinesou. Schopnost politicky jednat, navíc v pravý čas, mít odvahu, avšak nebýt zbrklý, umět uzavírat spojenectví, dokázat naslouchat lidem, ale také je vést a umět přesvědčit o své vizi, odolávat rozličným tlakům, umět sladit mnohdy protichůdné zájmy, být hodnotově ukotvený, nebát se konfliktu a především jednat tak, jak si role a tradice hlavy státu žádá. Toto všechno by měl prezident ovládat, a právě to bude Topolánek voličům slibovat především.

Ještě jednou: ponechme chvíli stranou všechny Pandury, Dalíky, Řebíčky. Zapomeňme jeho typicky drsný způsob komunikace s protivníky nebo s novináři. Vymažme pro dnešek z paměti vznik jeho druhé vlády, která se musela opírat o dva přeběhlíky zvolené za ČSSD, případně metodu, která stála za volbou jeho předchůdce v čele ODS na Hrad. Martina Bursíka ty scény možná straší po nocích dodnes. Hovořit nemusíme ani o názorech Mirka Topolánka na směřování Evropské unie či fiskální politiku České republiky, na chvilku můžeme přivřít oči také nad jeho názory týkající se témat, jako jsou chudoba, prekarizace práce, sociální vyloučení, práva menšin nebo dokonce gender. K tomu všemu bude ještě čas se vrátit.

Pro dnešek postačí říct toto: Topolánek vrací do prezidentského souboje střet o samotný charakter politiky, o její bytostnou existenci. V tom tkví naděje každého, komu na ní záleží. Za další: pokud bychom naši první zkušenost s přímou volbou prezidenta vzali za směrodatnou, platí, že to byli především jasně vyprofilovaní politici, kteří ve volbách na voliče zabrali. V tom tkví zase naděje Topolánkova. Pokud ne na vítězství, aspoň na postup do druhého kola. Chce být navíc považován také za kandidáta nadstranického, jak sám zdůraznil, za politika, jehož kandidaturu podepsali zástupci pěti politických entit a čtyř senátních klubů. Ví totiž, že minule kandidáti jedné strany až na Jiřího Dienstbiera pohořeli.

Nic z toho ještě nemusí znamenat, že se do druhého kola nakonec dostane. Ostatně v tuto chvíli to nelze ani přibližně odhadovat. Ve srovnání s Jiřím Drahošem a Michalem Horáčkem je ale bývalý předseda ODS a expremiér jasně vyprofilovanou politickou figurou, na což prostě mohou lidé nakonec slyšet. Ostatně Zeman mu je v tomto ohledu nejblíže. Nepřekvapí také, že se dle svých slov rozhodl kandidovat především proto, aby se Zeman mohl odebrat na zasloužený odpočinek. Vadí mu toho na něm hodně. Třeba sklon k alkoholismu, ztráta citu pro míru, neúcta k ústavnímu pořádku. Jistě toho bude ale více, co Topolánka motivovalo k tomu, aby šel, jak sám řekl, do politické mlýnice, znovu. Brzo nám to jistě sám řekne.

Už teď se ale netají tím, že má ambici rozbít blok, který spolu tvoří Miloš Zeman a Andrej Babiš. „Nejsem patologicky závislý na moci, ani si nemusím nic dokazovat. Nejsem králík z klobouku, kterého narychlo někdo vytáhnul. Umím to, mám na to, a vím, co na mě čeká. Mám výzvu, další metu,“ pravil mimo jiné na tiskové konferenci. Bude zajímavé sledovat, co konkrétního kromě politického řemesla a zkušeností chce voličům nabídnout a především, jak se vypořádá se svou minulostí. Už první tisková konference ukázala, že mu ji novináři a veřejnost neodpustí. Pokud se s ní ale popasuje věrohodně aspoň pro část voličů, musí se s ním počítat. Ostatně ani Zeman nešel do minulé volby, natož do té letošní, s tak úplně čistým štítem.

Vše o prezidentských volbách čtěte zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek