Kam jdeme? Komentář Jana Žůrka

Kam jdeme? Komentář Jana Žůrka
 

Je to už 27 let, co jsme radostně cinkali klíči na Letenské pláni. Hodně věcí se změnilo, letošní brzký nástup arktické zimy tak trochu symbolizuje i mrazivé pocity některých z nás. Zdá se, že liberální demokracie přestává být v kurzu, lidé víc a víc naslouchají populistickým vůdcům a nevadí jim jejich autoritářské záměry.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách odráží tento trend. Málokdo to předvídal, teď se však analytici předhánějí v rozborech, proč k tomu došlo. Dělníci bílé pleti žijící v „Rezavém pásu“ USA, frustrovaní ze ztráty dobře placeného zaměstnání v automobilkách a z jeho náhrady hůře placenými místy v hypermarketech nebo skladech, slyší na sliby, že se všechno vrátí zpět. Zavedou se cla vůči dovozu z Číny, což povede k obnovení továren s kvalifikovanými pracovními místy. Tomu asi málokdo věří, přesto tito lidé dali hlasy kontroverznímu miliardáři, představiteli elit, které budí v jejich prostředí odpor.

Jan Žůrek
Jan Žůrek je jedním ze dvou zakladatelů KPMG v Praze. Má rozsáhlé zkušenosti s poradenstvím pro nadnárodní i české firmy. Je prezidentem České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj.

K citelnému rušení míst v průmyslu dochází v západní Evropě, ale i USA přes čtyřicet let – hlavně v hornictví, hutnictví, těžkém strojírenství nebo v textilním průmyslu. Margaret Thatcherová čelila už v polovině osmdesátých let ve Velké Británii dlouhé hornické stávce. Přesto tyto restrukturalizace nevedly k volebním úspěchům demagogických vůdců stojících mimo zavedené centristické strany. Proč teď?

Voliči chtějí zábavu, přímočarost, prostořekost a ne komplikované vysvětlování složitých volebních programů. Nemít program vlastně není hendikepem.

Existují citlivá témata, jako je migrace, pochopitelné obavy z lidí přicházejících z jiných kultur a vytvářejících konkurenci na trhu práce.

Významným činitelem jsou však i nové formy komunikace, obrovské změny v mediální sféře v době internetu. Nejedná se jenom o sociální sítě jako Facebook nebo Twitter. Jejich vliv je rozhodující u mladší populace, takže měly být spíš výhodou pro Hillary Clintonovou, která u mladších ročníků získala více hlasů. Naopak Trumpovi voliči patří ke starší generaci, mnohem silněji ovlivněné sledováním televize. Obrovská popularita komiksů, zábavních pořadů a efektivní využití jejich prvků v Trumpově kampani určitě sehrály významnou roli. Dokázal obratně využít svých zkušeností z působení ve velmi úspěšné reality show. Voliči chtějí zábavu, přímočarost, prostořekost a ne komplikované vysvětlování složitých volebních programů. Nemít program vlastně není hendikepem.

Co to znamená a bude znamenat pro Českou republiku? Je jasné, že každé volby budou vyžadovat hodně peněz od oligarchů na financování účinných mediálních kampaní a že bude klíčové voličům nabídnout kandidáty, jejichž hlavní devizou není dlouholeté vysedávání na stranických schůzích, ale osobní charisma. Nastane asi zajímavá honba za osobnostmi mimo politiku, protože v jejích řadách se málokdo s těmito parametry nachází.

Nový americký prezident si drží chladný odstup od špičkových technologických firem z kalifornského Sillicon Valley, těch které patří mezi nejúspěšnější na světě. Ve své vládě bude nejspíš obklopen lidmi z Wall Streetu, jehož podíl na velké finanční krizi 2007 až 2009 byl značný. A není jasné, zda poučení z té poslední krize bylo dostatečné, zda se vývoj nežene stejným směrem.

USA teď procházejí rozjitřenou politickou situací, ale určitě se nepotýkají a nebudou potýkat s nedostatkem kapitálu. U nás doma je odlišná situace.

Cílem je zrychlení hospodářské růstu. To je fajn, má to však jedno kontroverzní ale. Očekávaným krokem bude odstoupení USA od COP 21, klimatické dohody z Paříže. To znamená, že největší ekonomika světa se bude vracet k tradiční a překonané hospodářské politice. Růst HDP bez snahy o regulaci emisí. Samozřejmě mohou být dlouhé diskuse, zda oteplování planety není způsobeno nějakým klimatickým cyklem, zřejmé ale je, že činnost člověka k oteplování citelně přispívá.

USA teď procházejí rozjitřenou politickou situací, ale určitě se nepotýkají a nebudou potýkat s nedostatkem kapitálu. U nás doma je odlišná situace a debatuje se o výrazném odlivu kapitálu ve formě distribuce dividend zahraničním vlastníkům firem působících na našem území. Dříve jsme se chlubili, jak jsme úspěšní v lákání zahraničních investorů. Vložili své finanční prostředky do českých obchodních společností, přinesli know-how. Dělali to, protože to pro ně byla výhodná alokace jejich kapitálu a mají právo na jeho návratnost. Daňový režim těchto výplat je determinován směrnicemi EU. Řešením nejsou dodatečné restrikce pohybu kapitálu ze strany státu. Kapitál je plachý jako laň. Žádoucím směrem je vytváření konkurenceschopného prostředí. Nejedná se jenom o investiční pobídky, ale i podporu vzdělávání, výzkumu a vývoje.

Uplynulých 27 let bylo úspěšných, nejen ekonomicky, ale i z pohledu sociální stability. Patříme mezi země s nejnižší příjmovou nerovností. Životní prostředí se výrazně zlepšilo. Disponujeme solidním systémem sociálního zabezpečení a zdravotnictví. Máme na co navazovat. Jsme pevnou součástí Západu, važme si své svobody.