Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KOMENTÁŘ: Nebezpečná hra s referendem. Bude to milník, chválí si Okamura souznění s ANO

KOMENTÁŘ: Nebezpečná hra s referendem. Bude to milník, chválí si Okamura souznění s ANO

V úterní odpoledne se postavila před novináře v atriu Poslanecké sněmovny Helena Válková (ANO). Po jejím pravém boku stál Tomio Okamura (SPD), z druhé strany Vojtěch Filip (KSČM). Jen pár chvil předtím skončila pracovní schůzka nad zákonem o obecném referendu, které se zúčastnil i zástupce Pirátů. „Máme chuť se sejít znovu,“ radoval se před novináři Okamura. Pokud by to takto fungovalo dál, bude dle jeho slovo sněmovna přijímat „plno skvělých zákonů napříč politickým spektrem“. Pro jeho hnutí jde o významnou chvíli. Pro celou českou společnost by ale zároveň mohla být osudná. Jde totiž o politickou hru s ohněm, která přináší možná i referendum o vystoupení z Evropské unie.

Válková dnes před novináři zopakovala dosavadní oficiální postoj ANO, podle něhož by se otázka setrvání Česka v Evropské unii předmětem referenda nikdy neměla stát. To je základní postoj, kterým se ANO od SPD a komunistů liší. Rozdílné představy ohledně počtu podpisů potřebných pro vyhlášení plebiscitu nebo ohledně následné minimální účasti jsou oproti tomu relativní drobností, na které budou strany dál hledat (a dost možná i najdou) shodu.

Hnutí ANO si za „nedotknutelností“ členství Česka v EU oficiálně stále stojí, ostatně nic jiného ani dělat nemůže. Nejen Andrej Babiš, ale i další špičky partaje se v posledních dnech snaží vystupovat výrazně proevropsky. 

Faktem je ale i to, že Okamura s Filipem nepůsobili na dnešní tiskové konferenci nijak zklamaně. Jak už bylo zmíněno v úvodu, dnešní jednání si naopak pochvalovali. Předseda SPD sice také připustil, že otázka referenda o vystoupení z EU zůstává bodem, na němž se strany neshodnou. Na druhou stranu se ale radoval, že na schůzce padaly podnětné návrhy, co s tím. „Je vůle zákon propustit do druhého čtení, to by byl historický milník,“ vysvětloval novinářům.

A to je pravda. Zákon o referendu je pro Okamurovu stranu naprosto klíčovým tématem. „Přímou demokracii“ má koneckonců rovnou ve svém názvu. S návrhem takové normy přicházela partaj opakovaně i v minulosti. Nikdy se s ním ale nedostala daleko. Narážela na odpor dalších stran zastoupených ve sněmovně. Teď se časy a nálady v dolní komoře evidentně mění.

Sama Válková kladla důraz na to, že pracovní schůzky mají pomoct tomu, aby se celý proces urychlil a zákon sněmovnou prošel. „I když máme jinou politickou optiku, tak jsme se byli schopni dohodnout,“ pochvalovala si dnešní schůzku. 

Podle Okamurovy představy by se předloha mohla do Senátu posunout ještě před polovinou roku. Ani jeden z nastoupených politiků nechtěl prozrazovat přílišné detaily dnešního jednání. Je jasné, že podrobnosti chtějí probrat na svých klubech, kde zároveň budou ladit strategii dalšího jednání.

Zástupci Pirátů Mikuláši Ferjenčíkovi se za společný pultík s ANO, SPD a komunisty už na první pohled nechtělo. Postavil se za něj sám až ve chvíli, kdy se trojice po otázkách na popírání existence koncentračního tábora v Letech u Písku ze strany Tomia Okamutry odebrala v rychlosti pryč (mimochodem i v tomto tématu se Válková postavila na Okamurovu stranu). Piráti by si představovali dvě úrovně referenda a jejich postupné zavádění. Referendum o EU kategoricky nevylučují. Jen by pro ně chtěli přísnější podmínky.

Čtveřice stran se plánuje setkat i příští týden. Do celého jednání samozřejmě zasahuje i současná situace ve sněmovně a vládě. Babiš musí hledat podporu pro svůj druhý kabinet. Zatím koketuje se sociálními demokraty, kteří nyní čekají na to, jak dopadne jejich únorový sjezd a koho si zvolí do čela strany. Hlasy SPD a komunistů jsou ale pro ANO stále velmi důležité.

Nehledě na výsledek ale platí jedno: že politická hra s referendem, je hra s ohněm, jak se o tom naposledy přesvědčili Britové. Tamní hlasování předznamenávající brexit nebylo jen koncem expremiéra Davida Camerona, ale také začátkem nejistého osudu ostrovního království a složitých vyjednávání, která nadlouho určila agendu celé osmadvacítce. Jak by případně hlasovali Češi, je těžké předvídat. Opakovaně se ukazuje, že velká část společnosti se například u voleb rozhoduje téměř spontánně na poslední chvíli a že jedna lákavá vyhlídka dokáže spolehlivě zastínit řadu podstatných negativ.

A jen pro obrázek jeden aktuální průzkum organizace GlobSec mezi mladými Čechy: jen o něco více než 43 procent z nich by podpořilo setrvání Česka v EU.

Vyměnit politické dohody za referendum je nebezpečná hra.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek