Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nebát se a krást! Přichází republika renegátů Zemana a Babiše. Komentář Zdeňka Šarapatky

Nebát se a krást! Přichází republika renegátů Zemana a Babiše. Komentář Zdeňka Šarapatky


Před osmdesáti lety umřel prezident Masaryk. Ikona republiky, v dobrém i ve zlém. V Lánech. Zrovna tam, kde si teď podává dveře Zemanova věrchuška s befely z Moskvy a z Pekingu. „Ne Masaryk, ale Lenin!“, řičeli prý o tři roky dřív komunisté ve Vladislavském sále, když tehdy Masaryk o rovných tři sta hlasů pokořil v prezidentské volbě jejich Gottwalda. Tragické konce s arcilotrem bolševiků tu pak známe všichni, za sloku o nenáviděném tatíčkovi vlasti se šlo už za pár let rovnou do Jáchymova. Kdo nevěřil, ten teď žasne, historie se zas opakuje.

Masaryk je v Lánech znova tabu a Lenin tam má fraucimor. Od Ovčáčka z Haló novin a Nejedlého se zatutlanou ruskou minulostí a vazbami v Kremlu až po Zemanova tajemníka Hlinovského z předlistopadového politbyra KSČ a hlavouna svazáků i Mynáře bez prověrky, zato s důvěrou Putina. Nejde přitom jenom o ně. Miloš Zeman o výročí svého prapředchůdce ani nezakopl ještě z jiných důvodů... Masaryka, kterého míval všude plná ústa, teď vyměnil za kostelecký prejt. A za podporu v prezidentských volbách. Už ho k ničemu nepotřebuje, zato souzní s komunisty a s Babišem. Třeba Semelová je v potřebné partaji totéž kápo jako Klement a s Masarykem jsou tam odjakživa na štýru. A v kolonkách u Bureše se na Masaryka už vůbec nehrálo, právě naopak. Kdo mu fandil místo Husáka, měl v jeho svazku hned škraloup a Bureš dělal kariéru. I v Kremlu je jméno Masaryk ve spojení s československými legiemi v Rusku doteď málem zločinem. Ani sešup mysli a celé žoky lihovin ale zatím nebrání Zemanovi sčítat a odčítat. A Masaryk mu letos vyšel v mínusu. Piety s první hlavou státu se tak nakonec ujali občané, muzea, knihovny a veřejnoprávní média. Prezident dolních deseti milionů na ni neměl čas. Místo chvíle u pomníku velikána, jehož měl dřív ve štítě, probíral na Hradě s Babišem kudy kam před kriminálem z Čapího hnízda.

Se Zemanem je to vůbec jako v televizním seriálu, jeho tvář má známý hlas. Jen vždycky lautr jiný. Na lusknutí tu zazpívá českou lidovku a hned zas duje častušku. A už pozítří tluče po náměstích na bubínek. Ještě coby premiér přitom mocně tlačil na justici a policii, aby pro jeho monstrakci Čisté ruce navlékala bohatce a manažery houfně „do tepláků“. Stůj co stůj, stačily jen anonymy málem s křížky namísto podpisu. Chtěl jich mít hned plné kriminály, pro svoji nehynoucí slávu… a z gruntu mstivou povahu. Přetrhnout se pro něj tenkrát mohla i jeho „Mařenka“, když s ním jako nejvyšší státní zástupkyně listovala (sic!) v premiérské pracovně živoucími spisy. Život tropí hlouposti, s Benešovou nakonec ulovili jen vlastního ministra financí kvůli kšeftům s kočárky. Dnes ale Zeman zpívá úplně jinou písničku, miliardáře a šéfa ANO Babiše tu brání vlastním tělem ausgerechnet před policií a státním zástupcem! A zjevný podvod s padesáti milióny na privátní Čapí hnízdo tu kvapem prohlašuje za spiknutí a vyšetřování rovnou za komplot. Místo čistých má teď Zeman notně ušpiněné prsty, které strká, kam prezident vůbec nesmí. Kvůli Babišovi a vlastním ambicím tu pomlouvá spravedlnost a o teplácích najednou ani slovo. Jedno přece, kdyby prý došlo na věc, bude v nich Babiše klidně jmenovat i českým premiérem! Na republice mu totiž dávno nezáleží, ať jsou z ní jen lány řepky a ruská gubernie, hlavně zůstat na Hradě a vždycky mít na vodku.

Že je Zeman bez skrupulí a rád by to tu zkusil na turecký způsob, vidí skoro každý. Jako Babiš. Nebýt ústavních mantinelů, zametli by tu hned s každým, kdo jim zkříží cestu a plány. Zatímco jako premiér chystal skrze svého Šloufa a za zády tehdejšího ministra vnitra Grulicha mocenský převrat v nejvyšších patrech policie jenom proto, aby se slídilové klidili z vyšetřování temných kšeftů jeho šéfporadce a zahalila je mlha moci, v roli prezidenta tu dnes rovnou haní policejní důstojníky a už i soudce za jejich „padni komu padni“. Jen místo Šloufa teď šlape brázdu se stíhaným Babišem. Rozhodnutí parlamentu vydat ke stíhání politiky ANO, podezřelé ze zločinu, má prezident republiky veřejně za šaškárnu. Na výchovný záhlavec od šéfa vnitra, ať zajde s pochybnostmi na Bezpečnostní radu státu a za tajnými službami, radši mlčí. Nejde nikam, slyšel by tam hnusnou pravdu. O Babišovi. O tu přitom nestojí, má ho teď za kumpána. Až se vrátí z Ameriky, bude tlačit na Chovance. Až ministra vnitra povezou hned na Hrad kvůli stíhání Babiše, kosa tam rychle břinkne o kámen, nejsme totiž v Kongu. A zlodějny tu nevyšetřuje ministr, ale policie se souhlasem státního zástupce. Zemitý Chovanec má navíc sloní paměť, Babiš na něj kdysi moc rád plival od hlavy až k patě a s výjimkou svého Šlachty pomlouval reformu celého policejního sboru a tamní pomalou práci na stíhání hospodářských zločinů. Teď se diví, proč ty fofry. Žádný vděk.

Miloš Zeman se mění časem i jinde. A jinak. Z Evropana je teď nohsled Putina a známý bavič Číny, který tam hatlamatí v televizi s krtečkem. Proč se z prozápadního a proevropského přítele evropských premiérů změnil v zarytého kremlofila a všečínského servila včetně příležitostného guru českých xenofobů a nácků, kterému se v západní Evropě i za oceánem už vyhýbají obloukem, je přitom zřejmé. Červenat se nad prezidentem vlastní země, o němž se v samém jádru Evropské unie a v NATO mluví jako o ruském trojském koni nebo rovnou o páté koloně a služce Moskvy, je tu pořád málo. Že ruské peníze v prezidentské kampani Zemanovi nesmrděly a zase mu zavoní výměnou za lobing pro ruské politické a vojenské zájmy a ruský byznys od elektráren až po sankční seznamy, tu oslyší zpravidla ti, pro které je teď cena másla víc, než hrozba repete „bratrské“ okupace vlastní země. A s nimi i „velcí Češi“, kterým vlastizrádce v čele státu ochotně přihraje další privátní kšefty za nekonečné ruské miliardy. Prachsprostým převlekům do dalších a dalších kabátů, které Zeman obhajuje odrhovačkou o idiotech, kteří nedokážou včas změnit názory, jsme tu k vlastní škodě rychle uvykli. Ulice jsou přitom pořád dost široké a nejen v listopadu.

Nevymáchaná ústa a hned dvě tváře, skrze něž tu Zeman kdysi udělal politické terno, se teď proti němu obracejí i ve světě. Naposledy v Americe. A ausgerechnet u hradního oblíbence Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu se se Zemanem nechce sejít i přesto, že od sousedů přijme kdekoho a českého prezidenta má právě na dosah ruky v OSN. Zeman totiž podle serveru Real Clear Defense podporoval export zbraní českými firmami, které oklikou dorazily až k bojovníkům Islámského státu. Slova a činy jsou pro Zemana odjakživa potíž, tzv. Islámským státem sice straší, kudy projde, ale za zbraně, které tam končí, lobuje ostošest. Přesto se teď čílí na druhé. Za Trumpův chlad neviní jako vždycky sebe, ale milce Kmoníčka. Velvyslanec ve Washingtonu skončil u Zemana natotata v nemilost, prezident ho má najednou za neschopu. Bílý dům by přitom ke schůzce s českým prezidentem nepřemluvil ani za zlaté tele. Že premiéra Zemana tahal právě Kmoníček coby diplomat z obzvlášť hutné bryndy, když se jeho poradce Šlouf objevil místo na léčení ve Františkových lázních v irácké státní televizi na „tajné“ misi u Saddáma Husajna, už radši zapomněl. Kmoníček přitom žehlí jako mistr, místo maléru u spojenců v NATO tehdy dopravil Zemanova emisara z Bagdádu tiše jako z výletu. Teď je mu to houby platné, na Hradě má uražený dištanc. S lidmi má ale Zeman vůbec potíž, dokud je potřebuje, klepe jim po ramenou a nadělá z nich klidně hrdiny. Od starosty až po babku z návsi. Už v limuzíně je má ale za hňupy. U volebních uren, tam je přece jejich místo!

Jsem zcela zdráv, byl jsem na „cétéčku“, prohlásil prezident minulý týden v pravidelném monologu v televizi Barrandov. Že nevydrží do švestek, má za špinavost a účelovku. To říkával i Andropov. Úkol má teď obzvlášť těžký, Babiš ho tu potřebuje déle než do prvního listí. I kdyby mu měl koupit celou kliniku. Jestli si pro něj už zítra přijdou kvůli čapí zlodějně, Zeman bude jeho poslední nadějí. Může totiž nařídit zastavení trestního stíhání. A šmytec! Žádné jménem republiky, rovnou jménem Zemana! I Masaryk se tu pak bude hodit. Nebát se a krást, řekl prý kdysi. Už zas to hledá Ovčáček. Viděl to přece sám Zeman, prezident republiky. Na vlastní oči. Někde vlevo dole…

Autor je komentátor INFO.CZ

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek