Nutná obrana aneb Jeden rozšířený mýtus o přiměřenosti. Komentář Petra Kolmana

Petr Kolman

Letos máme, jak známo, volební rok. Na podzim nás čekají veledůležité volby do PS PČR. Strany a hnutí pilují své programy. Jedním z programových evergreenů je: Posílíme právo občanů se bránit zločincům, nyní nověji též islámským teroristům.

 
 
 

S právem na nutnou obranu přirozeně plně souhlasím, nicméně bych rád jako právník vyvrátil jeden mýtus, který v této oblasti dlouhodoběji panuje.

Rozšířený omyl: Mnoho lidí i politiků se mylně domnívá, že dle dnešního práva obrana musí být přiměřená útoku — respektive že může být maximálně stejně silná, ale nikdy silnější. To ovšem není pravda! Bohužel média a někteří politici tuto právní „pověru“ mnohdy zbytečně přiživují.

Důrazným hlasem konstatuji, že v ČR již nyní obrana z právního hlediska nemusí být přiměřená útoku. De facto to ani mnohdy nejde. „Pouze“ platí, že způsob obrany nesmí být zcela zjevně neúměrný rázu útoku.

sinfin.digital